nad Strání
Thebisberg /hradiště nad Velichovem
Tuk Tuk, příroda zatím neřeší barvy dámských dresů pro „Tukanky“, ale připravuje již svou barevnou paletu a typické podzimní počasové lahůdky pro Tukany, jenž vyznávají jízdu v terénu za každého počasí. Mým doporučením k přidělání kufrů na gumáky jsem se skoro trefil a u ACS odpoledne rosný bod atakuje hranici 189%.
No otřepali jsme zavlhlá brka, tým se v tomto počasí již neznaží o rychlost a vyráží za náčelníkem projet terény kolem Hubertusu, najít nové, asfaltem neošetřené lesní cesty v katastru obce Stráň nad Nejdovským potokem, projet a prozkoumat hustě zarostlé stezky ve stráni pod Thebisbergem/Děvice nad obloukem Ohře vedocí k hradišti na vrcholu stolové hory nad Velichovem.
Podzim se všemožně snaží, naše bajky i dresy se obalují bahnem, listím a jiným podobným materiálem. Terény kolem Hubertusu i stoupání na Lysý vrch hravě zvládnuty, sjezd po klouzavém asfaltu v obci Stráň jak na ledu a již si dopřáváme bahna v lesních partiích pod královskou cestou a ve stráni Děvice, kde nám lesní polomy připomínají, že bajky lze také nosit. Konečně se vymotáváme z džungle pod hradištěm, vychutnáme si techniku sjezdu v obranném příkopu hradiště (ukázka zvládnuté techniky Ouroďáka na videu). Stromy zarostlé bydliště lidu knovízké kultury z doby bronzové objeto a rychle ztrácíme výšku k Velichovu. Malá zastávka pod strání u keře brslenu, jeho plody jsou nejedlé a tak rychle sjíždíme dál k produktům a výtvorům lidu chatařské kutrury dvacátého století. Ochutnáváme jablka z jabloně domorodce, vracíme se do terénů pod hradištěm a ke sjezdu mezi keři a buření. Cpu široká řídítka mezi větve, úzkými stezkami a kolem plotů sjíždím rychle k Ohři, která nás doprovází až do Vojkovic.
U vody je zima, náčelník velí k obratu, těla zahříváme ve stoupání ve směru ke Květnové a Hornímu Žďáru. Chvilka asfaltového odlehčení a v Hrozněníně pod obchvatem slyším Vítkův komentář „…náčelníka nebudete mít rádi“. Stačí pár metrů a jsme znovu mohutně obaleni bahnem, které si vezeme přes Velas až na základnu, kde je již připravena mycí linka v podobě hadice a vody. Bajky omyty, dočasně umístěny ve stání a konstatujeme, že počet Tukanů u stolu se rovná počtu Tukanů na startu vyjížďky. Asi to bude tím, že všichni kamarádi již pochopili význam rehabilitace a jejího bezprostředního příznivého vlivu na vyštavené tělesné schránky.
Napsat komentář