u bývalé papírny ve Vysoké Peci
Ve svalech cítím ještě sobotní nálož, uvažuji o tom, že dnes bajka pověsím na hřebík. Vhodný hřebík se však v domě nevyskytuje a zahlcen seznamem přání drahé polovičky jsem si vzpomněl na slova pana Šebánka „Ludvo jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak si u mě mrtvej Homolka“, fofrem oblékám batledres stáje Tukanů a ukrajuji první metry k ACS.
Mířím mezi Tukany obojího pohlaví, všeobecně neurčeného věku a další kamarády sedlající oře v karbonovém i hliníkovém provedení. Počasí přeje, deštíky včas ustaly, rosný bod a Dobsonovy jednotky v normě, jen teplota se udržuje pod patnácti stupni. Dlouho jsme nebyli v Sejfech a tak balík míří známými i neznámými cestami, stezkami i jiným, normálními cyklistickými smrtelníky neježděným terénem, vzhůru do kopců mezi krušnohorské vrcholy.
Smolné Pece, jejich nadmořská výška a řídký výskyt molekul O2 jsou konečnou pro Čockinovce, kteří se odrodili a volí snadnějčí terény v okolí Lužce k vyšlapání v rovinách karlovarské nížiny. Před ostatními je vidina lákavého průjezdu dlouho nejetým terénem nad Vysokou Štolou, v okolí Oldřichova a dosažení vysokohorských poloh bývalé obce Sejfy. Horský vzduch týmem vydýchán, Tisovský katastr propleten pod vedením náčelníka a po sjezdu k bývalé papírně ve Vysoké Peci jsou hlášeny první ztráty. Apolín mění změklou duši a Honza Maďar přiznává naražené zápěstí po střetu s ocelovým miláčkem neznámého řidiče.
12°C na teploměru nutí Tukany navléct další vrstvu, průjezd Nejdkem a již gumujeme asfalt, na kterém se snažíme překonat rychlostní rekordy k zastávce Nová Role. Všechny Role i Bohoušova lávka a 50 kilometrů jízdy v klidných krušnohorských terénech jsou za námi. Naleštěte bajky, kamarádi sobota se blíží.
Napsat komentář