u ACS
Tak se chystám vyjet ke Startu a mou přípravu přerušuje dotazem Honza „maďar“ …bude někdo u ACS? Uklidňuji jej příslibem …Tukanů je hodně a chybějících není tolik, aby to bylo poznat na dnešní účasti. Nebe jako vymetené, teplo a u ACS se sjíždí osmnáct bajkerů se srdcem Tukana. Dostavil se i Láďa ze Slavkova a je potěšen dnešním cílem.
„Dáme komáří rybníky“ hlásí Zdeněk. Šampión na čele, Pepíno vzadu a někde mezi nimi Vítek jako motor, sledující a udržující tempo osmnácti Tukanů. Pro zahřátí svalů je vloženo zahřívací kolečko v Tašovickém bajkovém terénu a výjezd mezi chatrčemi v milionářském slumu pod Rohem, který opouštíme sjezdem od Zdeňkova sloupku do Jenišova. Výjezd do Hor a do Lokte se jede kolem Ovčího rybníka a motokrosového areálu.
Slunce stále roztápí vzduch a ve stoupání kolem „Supího“ potoku slyším Vítka a jeho pokyny k udržení tempa. Nikdo dnes příliš v terénu nezdržuje a jsme pod Květnovým vrchem nad Hruškovou, kde nás opouští Čočkinovci, které asi odradilo náročné a dlouhé stoupání k Lobezkému vrchu a Milířům. Ještě se nestačil usadit prach po našem průjezdu v Hruškové a už na nás sedají snad všechny otravné mouchy ze Slavkovského lesa, jenž s námi drží ve stoupání tempo, ale ve sjezdu k Milířům jim došel dech a síly. Zdejší studánka a její živá voda naplnila bidony žíznivých, pivnice na staráku v Sokolově zlákala k opuštění peletonu jistého, pro jistotu nejmenovaného Tukana. Před námi je sjezd kolem Komářích rybníků k Třídomí kde končí Láďa a snad se na cestě domů do Slavkova neztratí ve zdejších hlubokých a temných hvozdech.
Čas pokročil, zelená značka nás doprovází ve sjezdu do Lokte, kde kolem schodů k houpavé lávce předvádí svou odvahu vétšina Tukanů a hravě a bez bázně snáší své bajky dolů. Vítek, Martin, Pavel a Zděněk jsou asi výhodně pojštěni a volí jednoduše sjezd kolem schodů. Projíždíme Loktem, balík udržuje vysokou průměrnou rychlost na cyklostezce kolem Ohře i na asfaltu od Svatošek až po základnu. Všechna místa u stolu obsazena, vyprahlá těla rychle vsakují donesené intové nápoje, zábava plyne pěkně jako čas. Ještě vzpomenu, jak si vychutnávají horské terény Tukani v Černé Hoře a náčelník v Bolívii. Platím, jedu se zalykat domácím štěstím, vzduch se ochlazuje a ochlazuje se i mé nadšení pro čekající domácí práce, které asi odložím na jindy.
Napsat komentář