pod Krudumí
„Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu 2) a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem“. Tolik znění zákona o provozu na asfaltu, ale ve volném terénu je to jiné.
Jaro se tlačí do popředí, sněhu ubývá a paní zima chystá na dnešek deště. Měním běžky za kolo a vyrážím k ACS, kde se kolem Zdeňka tlačí hejno 9ti Tukanů. Směr je dán náčelníkem a tým jede ve směru na Roh, kolem obory a bahnem k tábořišti Loket, kde Láďa zručně tahá z gumy solidní trn a čerstvý vzduch v nové duši mu dává křídla. Kam se hrabe RedBull. Trochu mě ve Starém Sedle stávkuje řazení, ale tým čeká a přes Hruškovou ve vodě, ve zbytcích sněhu a ledu dorážíme k pomníku přísahy pod Krudumí. Myšlenky na výjezd na vrchol Krudum náčelníkem zažehnány slovy…Zuzanka čeká. Rozmočený terén hodnocený jako „to je troud“ snadno překonán a jsme v Třídomí, kde chcípnul pes. Před Slavkovem absolvujeme ještě „lalůček“ kolem Komářího potoka a pak strmý výjezd ke hřišti ve Slavkově. Ostřílený domorodec Láďa vede tým ke kamennému viaduktu a před Kounicemi vjíždíme do chřtánu a tmy železničního tunelu. Slavkov a nepříjemná louka před popravištěm je za námi. Ještě vrcholové partie hřebenu Strániska, sjezd k hájovně Bor a „jezevcovka“ týmem překonány. Jen Čenda s odvahou mladého kluka ji srdnatě projíždí pěkně za tmy a bez světel.
Hodnocení dnešní akce provedeno, dluhy nováčků vyrovnány, venku prší a vyrážím s oběma Dimy do tmy karlovarských čtvrtí. Všude klid a mír , už se vidím ve sprše, jen „Janáček Street“ je náhle plná nástrah a nebezpečí, akce jak v americkém megafilmu. Znalec místních poměrů se bystře a bleskurychle, v temných koutech tohoto nepřátelského území ztratil a kdo by zde čekal, že v této noční době budu požádán o neformální rozhovor vedený v soudružské atmosféře na téma silničního provozu a s ním souvisejících nástrah na bezbranné cyklisty. V závěru rozhovoru děkuji účastníkům teambuildingu za odpovědný přístup a všem tazatelům doporučuji zachovat etiku, rozvahu, klid, stát po větru a tudy nejezdit…Petr
Napsat komentář