Parta bikerů z Karlových Varů

2014 09 20 Oloví aneb konec tukana BoBo

V sobotu dopoledne bylo nádherné počasí….

Po týdením flákání na jachtě v Chorvatsku jsem se připojil k vrcholové skupině Jirka Puš, Pepíno a Jika Dima. S rezignací jsem vyslechl ortel „Oloví“

Po rekreaci na jachtě kde jsem vinou špatného dobíjení baterek dvakrát tahal kotvu ze dna, jsem jaksi nemohl hýbat hlavou do stran, což jak se ukázalo později nebylo potřeba. Nasadil jsem své vražedné tempo a snažil se neztratit kluky z dohledu. Oloví jsem léta nejel a tak některé partie byli poněkud jiné a i obávaný sjezd k modrému Totemu mi připadal jak dálnice (bylo naštěstí sucho a už se nemusí skákat přes břízu). U modrého Totemu se rozrostla nástěnka přátel modrého totemu, co umřeli, že museli přidělat jednu vývěsku. Potom jsem se už těšil na Berušku v Oloví, ale ta vypadá na definitivně zavřeno. Po návštěvě vietnamské večerky jsme vyjeli po rovině na kopec úpravým údolím a zpětně přes Jindřichovice na Spartu. Po vydařeném obědě začalo konečně lejt jako z konve a tak jsme skušeně dali kafíčko a pivíčko, abychom po hodině stejně odjeli v dešti. Vhledem k počasí jsme naprali asfalt a tak jsme zanedlouho byli před Starou rolí. Tam jsem zřejmě zblý deštěm a vidinou základny u Kubrichtů vlítnul asi 30-tkou do mostku přes Rolavu, bohužel úplně našikmo. Kolo si to nenechalo líbit a přední chtělo vyjet na levé zábradlí, já jsem zkušeně kontroval obejmutím pravého zábradlí. Vše to nakonec skončilo na zemi (můstek stejně potřeboval vytřít). Bohužel jsem pravou nohu nechal v rámu (odsr.. to vazy v levém koleně), takže jsem si pak asi pět minut vychutnával bolest. Potom vědom toho že než začne působit poúrazový šok, a se rčením že mám ještě druhou nohu, jsem se vydrápal na kolo a doskotačil na základnu. Po usilovném chlazení zmraženýma hranolkama a poskytnutém ošetření od Krušnokolců (děkuji za zapůjčené obinadlo), jsem se dopotácel ke kolu a svižně vyjel na kopec domů. Na závěr ještě doporučení Zuzce se kterou jsem na konci našeho stolu operativně založil sekci lazarů, po té co mně na můstku Pepíno pomohl na nohy, jsem zjistil že mám sice levou nohu v pr.. , ale přestali mně bolet záda, takže jsem mohl vychutnávat pivo plnými doušky!

http://connect.garmin.com/activity/595002152

Loading

Previous

2014 09 16 Vyhlídka na Imperiál

Next

2014 09 23 Vysoká Jedle

1 Comment

  1. Víťas

    Já si tenhle můstek už taky vychutnal a to při podzimní časovce tuším r. 2008. To se tenkrát ještě srabácky jezdilo po stezce do N. Role a pak na Mezirolí a Čankov. Jo to byly časy 🙁

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

© Tukan Karlovy Vary 2013 - 2024  |  Materiály umístěné na tomto serveru mohou být publikovány pouze se souhlasem autorů.
Developed by Daniel Danielčák