O tom od kdy existujeme se vedou opakované diskuze v pozdních restauračních hodinách. Asi rok 1996. Víme jen, že nejdýl jezdí Bobo a Ouroďák. Pravidelná vyjížďka je odjakživa v úterý. Místa startu se měnila. Jeden čas se dokonce startovalo v sudý týden od závory v Tuhnicích, v lichý od Bobova paneláku v Drahovicích a holky čekaly u hájenky. Už nevím proč. Čas to zjednodušil, vyrážíme vždy z AC Startu. V létě ve čtyři, v zimě ve tři.
V létě se ještě jezdí někdy ve čtvrtek (silnice), v sobotu a státní svátek, ale hlavní je vždy a bylo úterý.
V úterý se účast eviduje a na konci roku sumarizuje. Viz: 2021 Tukaní úterý
Tabulka je asi jediná formálnost (jednou za rok) u Tukanů. Celkem nikoho nezajímá, ale dělám ji já, tak co bych to tu nenapsal.
Proč Tukani? Krásný pták, ale v Bobově vyprávění jsou to lidé. A Bobo vypráví hodně, a o lidech, tak slovo Tukan je hodně frekventované. Tak nějak to přišlo. Posadit Tukana na kolo dalo práci, posuďte sami:
Dokázal to Pavel Václavíček, mladý šikovný Tukan, který už s námi nejezdí.
Loga se líbila, tak jsme si pořídili dresy. Nejdřív černo šedé:
Jsou povedené, ale na silnici málo výrazné. Tak jsme pořídili nejdříve modro žluté, posléze modro modré:
Celkem po Varech, ale i jinde po republice jezdí ca 120 ks tukanského oblečení. Někteří jedinci mají třeba 10 a více kusů.
Za rok se na úterních vyjížďkách protočí kolem čtyřiceti bikerů. Někteří se objeví jen jednou a zjistí, že jsme dost pomalí. Jiní nikdy, protože o nás slyšeli, že jsme moc rychlí a blázni.
V zimě nás jezdí míň, někdy třeba jen dva, stalo se že i jen jeden. V lednu a únoru běžkujeme, pokud je na čem. Na jaře, když se povede den, vylezou z nory i jezevci a bývá nás přes dvacet. Zvláštní skupinu tvoří odrodilci. Vyjedou s námi, aby udělali pár nástupů a posléze, ca po patnácti kilometrech se odrodili. Odrozují se důsledně, jezdí i do jiné restaurace. Přesto, za ta léta, tak nějak patří k Tukanům.
Každá vyjížďka končí v restauraci. Staří Tukani, už jich nejezdí moc, s nostalgií vzpomínají na časy, kdy se končilo v Třešňovce v Doubí. Kola byla přímo v hospodě u vchodu, někdy i ve dvou řadách na sobě. Podlahové vytápění krásně sušilo, noční návraty přes „mlejnek“ měly velké kouzlo zvlášť v zimě. Měli jsme hrnky na čaj s logem Tukana, jo kde to všechno je. Zpočátku, to už ani já nezažil, následovala ještě zastávka v Evropáku. Nicméně naše útraty hospodu neuživily a skončila. Ani jsme nebyli až tak oblíbení, protože Táňa si pořídila novou hospodu, kam bikeři údajně vůbec nesmí.
Pak následovalo několik let na AC Startu, nebyly špatný. Večerní sjezdy schodů z restaurace, ale taky to vzalo konec.
Nakonec jsme zakotvili a dosud kotvíme U Kubrychtů. V dubnu 2017 jsme tam decentně oslavili 10 let. Garáž na kola, mytí kol, vyhlášený tatarák. A věříme, že vydržíme.
JTF
Kontakt:
info@tukani.czTukaní úterý 2021
