Klimatické anomálie mění svět zimních sportů. Sníh ve Varech a okolí bude zřejmě jen ve snech a ve vzpomínkách pamětníků časů, kdy to stálo za h…o. Bonitnější vrstvy obyvatel vyjíždí za bílou nadílkou do vyšších nadmořských výšek nyní spřátelené ciziny, nebo se válí v horkém písku pláží daňových rájů. Ovšem slunce dnes září na 10 kusů Tukanů, kteří v mrazivých paprscích vyjíždí pod modrou oblohou západním směrem, aby zakroužili v terénech Podhorské i Loketské kypy a okolí.
Ráno se probouzím do šedivé inverze, ze které vítězně vychází slunce a -4°C slibují ideální zimní podmínky pro vyjížďku. U startu se rychle zařazuji do týmu a máme za sebou první metry i kilometry při jízdě přes Jenišov k Podhorské kypě a do Mírové. Ledovaté stezky na Loketské kypě pak prověřují odvahu a techniku. Ve stínu chladno, za Novým Sedlem a Loučkami se teplota zvedá i led rychle mění své skupenství ve vodu.
Dálnice překonána a na panelce kličkujeme mezi loužemi a větší brody v Poříčském lese před Jehličnou také nejsou životu nebezpečnou překážkou. Jehličná, tradiční zastávka mezi rezavými stožáry a pak rychle ztrácíme výšku při jízdě po Lesní ulici do Královského Poříčí, kde Bobo hlásí nedostatek kapalin v těle. Neváháme a po cyklostezce dáváme závod s rychlým proudem Rio Eger do Lokte. Osvěžovna u Gardnera zachraňuje nejen vyprahlého Boba, ale i tým využívá teplo v šenku.
No pohody pod střechou je dost a zavodněné svalstvo je opět prohříváno pohybem na čerstvém lednovém vzduchu při rychlé jízdě do „Svatošek“ a do Varů, kde se tým dělí na „Kubry“ sekci a zbytek, jenž podléhá vábení domova, kam já dojíždím, mírně obalen bahýnkem, po 46ti kilometrech…
Napsat komentář