před tunýlkem nad ulicí Na Vyhlídce
hledání cesty k rybníku na potoce Javorná
snaha odměněna, rybník nalezen
před sjezdem z Vítkovky
Tak se nějak voda ve formě deště karlovarsku vyhýbá a když to nejde, tak Tukani dnes jedou vodu vyhledat. Slunce stále pálí, ale fouká poměrně chladný a suchý vítr, teploměry mají co dělat aby udržely hladinu lihu i rtuti v přijatelné výši.
19 kusů Tukanů v sedle a již nabíráme výškové metry jízdou kolem Jara a stále výš po Turgeněvově stezce. Průjezd tunýlkem a stezky nás vedou stále vzhůru lesem do Hůrek a pod Vítkovku, kde je napnut elektrickou energií nabitý plot. V zásobě máme také dost energie, plot hravě položen na lopatky a už jedeme lesním singltrekem ke Kolové a pak do Pily, odkud nás vede modrá značka k odbočce k Červenému kříži.
Tým se trhá, chvilka čekání na tabákovou skupinu, u studánky doplněna zravěpramenitá voda a pak se setkáváme u rozcestí Červený kříž. Jedu pomalu napřed, ptáci v korunách stromů zpívají o žízni, pod koly šustí štěrk a odletující kameny. Dojíždím na Uhelný vrch a jsem v tom lesním tichu sám. Náhle mě dojíždí uřícený Vítek. Jeho komentář nejde popsat, neslyšel jsem telefon a úpěnlivé prosby týmu, abych se okamžitě otočil a vrátil, aby nemuseli absolvovat dlouhé stoupání jako já. No tým mě neopustil, všichni dosáhli dnešního vrcholu a jejich mrmlání si překládám jako dík, že jsem něco udělal pro jejich zdraví.
Konečně se mládež vydýchala, tep se týmu upravil a jedeme hledat cesty k novému cíli dnešní vyjížďky – lesní rybník na potoce Javorná. Náčelník má zřejmě v hlavě kompas, ve vyprahlém „Im Lammitzer Wald“ rozvinuta od chatky rojnice a máme hladinu rybníku náhle před sebou. Příjemná, osvěžující koupačka týmem 100% vychutnána, návrat zpět pak veden po stokrát projetých cestách a v protisměru Artamona do Pily a dál k letišti, kde si Jitka plní své tajné přání a může si konečně osahat bronzového hrdinu vesmíru.
Čas rychle ubíhá, výjezd na Pischusberg, krátký pohled seshora na vysušené Vary a pak rychlý sjezd dolů po Beethovenově stezce a uličkou Na Milíři k Černému koni. Ještě předvádíme rychlost na asfaltu k Jaru a pak od bazénu hotelu Thermal padám k tržnici a konečně tisknu brzdové páky po ujetí 45ti km v bráně základny. Brzdové kotouče chladnou v garáži a já vychládám spolu s ostatními u rehabilitačního stolu. Bezva vyjížďka…
Napsat komentář