Tak se asi stěhuje do Evropy nejen množství imigrantů, ale i africká savana s jejím horkem tu zřejmě zapouští trvale své kořeny. Horko spaluje vůli k pohybu, žene národ k vodě a chlad zažijete v těchto dnech jen jako zaměstnanci chladíren .
Plánovaná, dnešní vyjížďka je dnes tedy opět zpestřena nejvíc největším vedrem, ale i suchým a silným protivětrem vanoucím z kdysi nepřátelské ciziny, tedy od západu. Dima Petr nám představuje u AC Start nový směr retro motorizace cyklistického národa obdařeného vyšší hmotností či věkem.
Necháváme Dimu s jeho láskou, JAWOU z 68mého za sebou a od „pionýrského“ již bez Boba svižně stoupáme vzhůru pod Kouli k odbočce na „Loveckou“. Chvilku v sedle po úzkém chodníčku a chvílemi kola prostrkána mezi náprstníky a kameny k vyhlídce nad Ohří. Hluboko pod námi vodáci, Jeskyní vyhlídka jak na dlani a před námi stezka dál natažená v suchém lese k hájovně Zdemyšl, kde se nás hajný snaží odradit od další jízdy ve vyprahlém lese. V dlani žmoulá zapáleného vajgla, v ústech asi tisíc argumentů, no nás je víc a jedeme dál.
Loket, cyklostezka do Kynšperka, kde si čekající sexuelní bloudil opaluje špeky a opět se k týmu připojuje. V Těšovicích zdravíme Samíčka, za odměnu zde vypita veškerá zásoba Plzně v plechu. Jízda kolem chemičky nezapomenutelná, Ohře překonána po lávce, za kterou s Pušákem hledáme nové cesty kolem parovodu. Uprostřed města a jsme náhle ve svízelné situaci. Samá buřeň, kopřivy a hlavně svízeli se tu daří. Máme svou hrdost, zpět se vrátit nelze, překonáváme rozpálené plechy parovodu za pomoci kamarádů a fofříme dál k Medardu.
Hladina Medardu větrem rozbouřená, duby v Aleji přátelsví ohýbají své mladé koruny k zemi a na prudkém slunci snaživě schnou. Dopolední zalévací brigáda jako by nebyla. Zaléváme tedy co je v dosahu vody, uschlé stromky raději nepočítám a jedu na západ v silném protivětru. Cyklistický očistec končí sjezdem k oblázkové pláži. Cedule s významným nápisem „Koupání zakázáno“ zde chybí a tak to využíváme k příjemné koupačce v čisté, chladivé vodě.
Bezva koupání ale končí a ve stoupání k Bukovanům již sleduji v prachu stopy plášťů cyklisty Růžičky. Na Lítovské kypě hltám s ostatními prach, v prudkých stojkách se mi vaří krev a Garmin ukazuje 37°C. Sahara hadr. Chládek v tiché oválné Milostné kapli poutního kostela srovnává tělesnou teplotu a tep znovu stoupá v rychlém sjezdu po singltreku a žluté do Königsbergu k branám osvěžovny.
I Svijany jsou pivo, nasyceni a napojeni si někteří Tukani vzpomněli na rychlost a mizí týmu ve směru k Dasnicím. Naštěstí dlouho nevydrželi a jejich touhu po rychlosti brzdí nabídka občerstvení Hlavno, kde doplňujeme rezavé ionty a sledujeme Saganovu porážku ve finiši první etapy Tour de France. No někdy tři centimetry rozhodují a znamenají hodně, že pánové (nebo ženy)?
Projíždíme svižně po 6, EV4, Ohře Sokolov i Královské Poříčí, za lávkou u Starého Sedla odbočujeme vlevo a dáváme boj s časem ve stoupání nad trať. Tým se trhá a opět se spojuje před Novým Sedlem. „Velká Anna“ svými vodami poskytuje krátké osvěžení a panelka na podhorské kypě nás neomylně vede do Jenišova. Krátké stoupání pod Roh, malá exkurze do moderní vilové výstavby a rychlý sjezd do Tašovic k cyklostezce.
Asi nám chybí kilometry, tak to Honzík vede kolem Kauflandu až k Tuhnické lávce a uličkami Tuhnic k branám základny, kde si Garmin může konečně odpočinout a kdyby měl ruce tak by si mohl utřít zpocené čipy při sledování 88mi kilometrů, dnes velmi náročné typické tukanské vyjížďky…
Napsat komentář