Chaloupky 50.3724125N, 12.6594742E
Chaloupky brod
Kamarádi, kdo dnes nebyl tak hrubě pochybil a zaváhal. Počasí pro cyklistiku ideální, teplo, nad Krušnými horami bílá oblaka měnící operativně svou barvu na černou. Ve vzduchu je cítit, mimo vůně buřtů na grilu i elektrizující napětí.
U AC Startu tlačenice, jedna výměna destiček a hejno dvaadvaceti Tukanů vylétá vzhůru k výškám ve směru k vysílačce a přes Žižkovu ulici k pastvině obehnané elektrickým ohradníkem. K překonání jsou zvoleny různé styly a někteří si zde vzpomenou na vojnu a cvičení na buzeráku. Podlézám pod dráty, pecka a blesky, poznávám, že dráty ohradníku jsou zrádně pod napětím. Pokračujeme rychle k polnímu letišti a já mám chvíli pocit že jedu na elektrokole.
Nová Role a tým posílený o Áju, Romana, Víťu a Míru jede prozkoumat stav stezky kolem opravované trati do Nejdku. Stezka zarubaná, Jánošíka zde vystřídala f. Colas a po chvilce jsme na staré nejdecké a před Žábou v Nejdku. Tým se zde dělí, zdraví jedou do terénu a zranění i rekonvalescenti si vychutnávají pohodlí asfaltu do Nových Hamrů a dál až na Chaloupky.
Chaloupecké údolí oděné v jarních barvách, po sněhu ani památka, civilizace se připomíná dráty elektrického napětí nataženého k Přebuzi, odkud přijíždí Dima, Miluška, Vítek a Daník. Chvilka čekání, tým jedoucí terénem se objevuje u rozcestí Pod lesem pod Chaloupeckým vrchem. Jedeme za nimi a v zamokřených loukách na nás číhá ostří trávy ostřice, ovádi, skryté rýhy a rašelinné obklady ve směru ke skalce nad Rolavou (50.3724125N, 12.6594742E). Jsme na místě, klid, bublání Rolavy a šumění větru doprovází chvíle vzpomínání na Zdendu, kterému by se dnešní typická Tukaní vyjížďka jistě líbila.
Čas letí a před námi je ještě dlouhá cesta k základně. Prudký a dravý proud jarních vod Rolavy překonán. Někteří si zde i vykoupali v rašelinné , silně osvěžující vodě. Tretky nazuty a už se za námi práší na cestě do Nových Hamrů, kde se objevují první kapky deště a přeháňky. Tukani mají ale omyvatelné peří, v zásobě pláštěnky a tak se vydáváme vstříc rozběsněným živlům. Déšť ale rychle ustává, hromy a blesky bijú někde nad Tatrou a v Nejdku sucho jak na poušti.
Stará nejdecká fofrem překonána a za Božíčanama se vrháme pod vedením Áji na stezku vedoucí k pískovně. Maliní, ostružiní, kopřivy, tráva ostřice i jiná jedovatá květena za námi a jsme na pískovně. Na světlo boží jsou vytaženy plavací úbory v bílé barvě zn. Adam, teplá voda jak ch….y pak smývá pot, prach a jinou přisátou havěť. Příjemný pocit rychle střídá dusno a další prach před Počernami, kde si od mlýna vychutnáváme jízdu na singltreku kolem zahrádek a pak i poslední metry pivního špurtu na asfaltu v Tuhnicích před základnou.
Voda smývá písek z bajků, Garmin ukazuje odjetých 65 kliometrů a jdeme podpořit kamaráda, jenž se dnes loučí se svobodou a je třeba jej v jeho „žalu“ podpořit radami a vlastními zkušenostmi, nejen z oblasti života manželského. Snaha je marná, Jirka ví své a tak bojujeme pod jeho dozorem s připraveným občerstvením. No kdo by odolal hezkému úsměvu i lásce. Tak hodně štěstí a zdraví v nové rodině. Jo a nabraná kila rychle vypotíme při dalších akcích…
Napsat komentář