Zatímco se někteří Tukani „těší“ v italské Gardě z uloveného, zde neobvyklého zástupce mořské fauny, tak já všem závidím a objíždím se sekačkou travnaté celiny kolem domu. Zástupci domácího hejna pak dnes, v krásném a cyklistice velmi příznivém počasí míří ve směru k Vladaři.
Autentický výrok Irči po ujetí 93 kilometrů a v náročném terénu nastoupaných 1900 metrů „To nebyl výlet, ale závody. Pivo ať si nechají. ..jsem 👎“, vám jistě zní rychlostí, vypocenými litry vody a i jinak řekne vše. Podobně by se mohl vypeckovat i Láďa R., poháněný elektrizujícími trenérskými připomínkami své drahé polovičky ze sedla elektrokola. Jak svěže se cítil Míra, jenž si trasu prodloužil ještě o příjezd a návrat na „starák“ do Sokolova nevíme.
Silniční sekce se dnes, místo dosažení cíle ve Žluticích, zabývala spíše stavem Pavlova zapůjčeného kola a pak i několika defekty, jenž vedly ke změně kurzu a zkrácení plánované trasy. Své zážitky však nijak, autorizovanému zástupci všech světových medií nekomentovali.
Den končí, celiny kolem domu posekány (Garmin zapsal 4,3km chůze za sekačkou), koleno ukládám k ledu a slunce zapadá nejen nad karlovarskem, nad kamarády u stolu na základně, ale i nad „gardisty“ u zmrzliny a sklenek bílého na Gardě…
Napsat komentář