2024 02 24 Vojkovice

Přátelé, „únor bílý – pole sílí“ a pohledem z okna dnes zjistíte, že předpověď počasí neklame a pranostiky pro tento měsíc jsou již neplatné jak včerejší vstupenka do kina. Na sněhové vločky čekáme jak domorodci v rovníkové Africe a pořádnou zimu nám připomínají jen zaprášené fotografie. Když není sníh i led, tak máme dvě kola a kolem Varů spousty možností jak se zdravě vyvětrat, nejen v terénech lázeňských lesů.

Dnes vynecháváme Stružnou a je dán směr a cíl ve Vojkovicích. Se sluncem v zádech vyjíždíme a na trase závodu „KIWI“ u trati pod „kočičákem“ čekají první překážky. Kluzké bahno, led i padlý strom překonány a pod Bílou skálou další zkouška. Přenáším kolo přes spadlé smrky a už to valíme přes „Malenivy“ lesem pod „Čihadlem“ a bahnem k Velkému rybníku.

Účast na hrázi spočítána, nikdo nechybí. Před námi je Hroznětín a cyklostezka nás vede přes Ostrov až do Květnové, kde se vracíme do terénu a bahenních radovánek, které končí u závor ve Vojkovicích. Původně plánované občerstvení se zde nekoná, kavárna obsazena a rezervovaná pro labužníky chtivých rybích hodů. Necháváme ryby plavat a vracíme se protiproudu ke konkurenci ve Velichově.

Nabídka poledního menu hostince „U lípy“ nezklamala, kalorie svědomitě doplněny a jsme opět vypuzeni do přírody. Tým se ale dělí. Mladší touží vidět Stružnou i Žalmanov a z Dubiny stoupají rychle k Činovu. Ti dříve narození a línější dávají přednost jízdě po asfaltu až k Šemnici, kde u mostu potkáváme Šampióna. Původně krátká zastávka se prodlužuje, rozhovor nemá konce a konečně Zdeněk míří za svým cílem.

Klidná jízda kolem tábořiště Hubertus a pod mostem ve Všeborovicích láká restauračka k posezení. Nechávám kamarády napospas živlům a cyklostezka mne vede až ke kruháči u Kauflandu. Poslední stoupání i metry v sedle mám rychle za sebou a pak si zapisuji dnes odjetých 55kilometrů a koukám do očí čtyřnohému příteli, jenž mne pak doprovází při relaxační podvečerní procházce….

Petr Baumann