2022 10 25 Časovka trénink

Tak se blíží nejen listopad, zima i změna času, která 100% ovlivní čas startu vyjížděk, ale i počty zúčastněných. Pracující a osoby samostatně výdělečně činné, kteří nebudou stíhat, budou jistě náčelníkem omluveni a důchodců i osob jinak se vyhýbajících pravidelné pracovní činnosti se změna času nedotkne.

Dnes tedy naposled startujeme v 16 hodin a 14 kusů na startu je důkazem, že se blíží tradiční časovka v Čankově. Počasí na konec října nezvykle příznivé. Teplota, vlhkost vzduchu i rosný bod v normě a objevuje se mezi mraky i slunce, jenž dnes v poledne přežilo s úspěchem částečné zatmění.

Vyjíždíme, na kruháčích úspěšně zdržujeme nervozní motoristy a kolem plotu koupaliště Rolava se blížíme k Třeboňské. Malý brdek je pro mne dnes stopkou. Zadní guma klouže, pád vlevo do trávy doprovází ostrá bolest v pravém kotníku. Dojíždím pomalu tým a po domluvě se v Čankově odrozuji. Slzy v očích, tým se odjíždí vyvětrat na trati časovky a já volím klidnou, rovinatou jízdu abych včas dojel na základnu. JTF, spěchající za jistě hodnotným kulturním zážitkem, mne pak doprovází přes vrchol vodárny nad Otovicemi k Sadovu.

Sténající vazy v kotníku naříkají, zatnuté zuby překonávají bolest v mírném stoupání a v Lesově mě náčelník opouští. Klidná jízda po rovině nechává vazy odpočinout a z Boru mě vede asfalt ke Stráni a kolem koňské farmy vzhůru, kde se chvilku se kochám jak praotec Čech pohledy do kraje. Protestující kotník nevnímám, po lesní cestě pak kroužím a vířím spadané bukové listí kolem vrcholu Studeného vrchu nad Pulovice.

Zapadající slunce, všude klid, žádný bajker či zbloudilý domorodec, osvětlené Vary a pár pejskařů  pod Lysým vrchem připomíná můj návrat do civilizace. Zapínám světla, Dalovice, cyklostezka, lávka u Lidlu a jsem u základny. Nestačím se ani napít a už jsou tu zbytky týmu závoďáků, poletujících dnes kolem Bílé skály. Ještě přežít návrat domů, dát si sprchu a před spaním v klidu zapsat mých, dnes odjetých 36 kilometrů…

Petr Baumann