Sobotní ráno, začínají jarní prázdniny a ranní vláček je neobvykle obsazen. Pár míst je volných a nám neznámá slečna mi laskavě dovoluje usednout. Hledím do jejích očí zakrytých černými brýlemi a přemýšlím kdo to je a kam vyráží s termoskou, nabíječkou a s mobilem v ruce. Nestačím se rozkoukat a průvodčí z nás tahá krvavých 14,-Kč a už nás vyhazuje na promrzlý perón prvního nástupiště druhého nejvýše postaveného nádraží v ČR. Slečna také vystupuje s běžkami v ruce a pomalu se za ní couráme vzhůru k Schuppenově cestě. Zřejmě samotářka netoužící po kolektivu.

Číst více