-
- setkání se šampiónem
-
- před „Železným dvorem“
-
- před Bílou vodou
-
- Smolnická výsypka
-
- pod „Liščím“ vrchem
-
- pod „Vlčím“ vrchem
Tak jsme v úterý řádně zmokli a do druhé lednové soboty nás pro změnu vítá mrazík a lehce sněhem pokryté karlovarsko. Na řezání stop pro běžky na hřebenech Krušných hor či na golfu je to málo a tak sedláme zimáky a sobotní vyjížďka je tentokrát vedena do méně kopcovitého terénu po cestách a stezkách natažených Chodovu, pak mírně stoupajících k Bílé vodě a od Smolnické kypy lehce padajících do Nové Role, kde na tým čeká delší stoupání na sněhem pokryté cyklostezce do Mezirolí. Závěrečný sjezd přes Noční můru do Čankova pak končí v tradičním místě u stolu na základně.
Očekávané přívaly sněhu se nekonají a po domluvě se sjíždí ke startu osm kusů, včetně náčelníka. Vrstvy funkčního oblečení brání chladu, krevní oběh se pomalu zahřívá a před Jenišovem nás překvapuje opěšalý „šampión“. Krátká zastávka na pozdrav a od Teska přibývají najeté kilometry k Jenišovu. Podhorskou výsypku, Mírovou máme za sebou a z Chodova mizíme přes Železný dvůr“ pod Bílou vodu.
Otisky našich plášťů pak nechávají stopy ve sněhu nejen u Bílé vody, kde je ordinována mandlová dezinfekce na posílení organismu všech přítomných. Koronavirus zde nemá šanci, objevují se i sluneční paprsky a v té kráse v klidném tempu objíždíme po vrstevnici Smolnickou výsypku k Vlčímu vrchu. Pěkný sjezd ve sněhu pod Liščím vrchem končí u rybářů a kolem Vlčího potoku po singltreku pak objíždím společně s týmem zahrádky i porcelánku až k nádraží, kde na nás čeká sjezd k železné lávce.
Rozvodněná Rolava překonána suchou nohou a po navigaci míříme ke sněhem zasypané cyklostezce. Dnes nikam nechvátáme, tak řadím šaltrem lehký převod, čekám chvilku na náčelníka a na Zuzku, která domlouvá spadlému řetězu a pomalu vzlínám ve sněhu vzhůru do Mezirolí. Projíždím mezi vilkami, vítr mi čechrá vlasy pod kuklou a pak i ve sjezdu po „pískáči“ dolů k Noční můře, kde končí sněžná idylka.
V krátkém bahenním výjezdu pod Bílou skálu si člověk neodpočine a jsme v Čankově na asfaltu, který nás dovedl až bráně základny, kam dojíždíme netradičně brzy a nezpoceni za světla. Sněhem olepená, zasolená kola očištěna a s láskou uložena v garáži. Stůl obsazen, doplněny kalorie obojího skupenství, chybí jen gauč a barevka.
Opouštím společně s JTF poloprázdnou základnu, poslední stoupání mám za sebou a lehce vyšťaven si zapisuji, dnes ve sněhu odjetých, 38 kilometrů…
Napsat komentář