Sobotní chladné ráno, jindy modré nebe přikryté šedivými mraky nacucanými vodou, na rtech ještě chuť polibku od manželky zpod rozkvetlé višně a hlavou se mi honí zbytky veršů K. H. Máchy „Byl pozdní večer první máj, večerní máj byl lásky čas…O lásce šeptal tichý mech“. Ranní čas ale pokročil a druhý máj zve dnes Tukany do míst, kterými sice Mácha neprošel, ale kde jistě„… svou lásku slavík růži pěl a růžinu jevil vonný vzdech“.

Číst více