Tukan opět na bedně… jako vicemistr Evropy
Tukani před závodem KIWI
mám ji na dohled…
klídek a pohoda… Mrtvý rybník
Sobotní , dost studené ráno okurkové sezóny. Dovolené v plném proudu i hejno Tukanů odlétlo do Černé Hory a ti domácí, zdatnější a univerzálnější dnes prohání soupeře v závodě KIWI Xtera. Ovšem z éteru přichází bomba…Tukan Daník je vicemistrem Evropy. Tak mu gratulujme a s jeho trenérem jistě následně oslavíme.
Davy fanoušků hledí jak si naši borci vedou v chladných vodách koupaliště Rolava a já dávám přednost výjezdu mezi kapkami deštíku do vyšší nadmořské výšky v okolí Mrtvého rybníku a Červené jámy. K Hroznětínu volím klasiku…Dalovice, Sadov a po asfaltu přes Merklín k Lípě. Pod Mariánskou se vrhám vzhůru k Barboře a pláště mi skáčou přes vrstevnice jedna radost.
Silnice k Abertamům poskytuje chvíle na zklidnění tepu a „Nová Slatinská“ mě vede k Mrtvému rybníku. Zde klídek, hladina jak zrcadlo, slunce začíná pálit a po stopách , zde vyjetých Tukany ve sněhu, ani památky. Kamení, šotolina, nikdo nikde a pod Maringotkou konečně svěží větřík. V zimě oblíbené stoupání od Mauricia k Červené jámě ani nebolelo. Času mám dost, nikdo z mladších a silnějších Tukanů mi neudává tempo, klidná jízda mě vede k Bílé Bystřici i k rychlému sjezdu po „Černé cestě“ k brodíku a do Perninku, kde mačkám brzdy před Plzeňkou, abych zde doplnil kalorie.
Nabrané kalorie pak hravě spaluji ve stoupání po Perninské cestě k hájovně Völfling, kde koukám na základy co zde zůstaly po výletní restauraci. Z „Josefky“ pak koukám dolů na karlovarsko a vychutnávám si sjezd k Odeřskému jezírku. Chvilku tápu v terénu a nakonec se nalézám na správném místě na silnici z Lužce. Dnes mne nikdo netáhne, nikoho také před sebou netlačím a tak svižně jedu, přes Děpoltovice, Mezirolí vstříc k domovu, kde mi Garmin připomíná, že jsem dnes, bez dozoru, ujel 67 kilometrů…
Napsat komentář