Bílá sobota, velikonoce jsou tu a Tukani jsou opět v terénu. Tentokrát neklapají zobáky, ale míří vzhůru do oblak ke Krásnému lesu a ještě kousek výše do Osvinova, aby pak fofrem slétli k prostřenému stolu občerstvovačky u Ivana ve Stráži.
Ptáci pějí své jarní songy, rozkvetlé stromy jsou příjemnou kulisou ve stoupání po asfaltu. Mám co dělat abych tukanské hejno uvisel, pár fotek z trati a už držím v pravici jedno posilující v Osvinově. 11tka se rychle ztratila v hrdle a rychle také ztrácíme nadmořskou výšku ve sjezdu k hladině Oharky. Pak kousek stoupání a jsme v cíli, kde si Bobo si neodpouští požitek z první jarní koupačky.
Cinkot příborů startuje přípravu ke žranici, vše jak má být, Ivan nám servíruje zdravé, sportovcům prospěšné dietní kalorie a Verča přidává ke kávičce na závěr bombu ve formě bábovky. No vše má mít svůj konec a s nastupujícím večerem opouštíme toto bohulibé místo ve směru k Jakubovu.
Očekávané jarní bahno se nekoná, všude sucho jak na Sahaře, Vojkovice, Velichov a stoupání k Moříčovu spaluje tuky, úspěšně nabrané u Ivana. Odbočka pod Thebisberk, kde se nám ztrácí Irča v nepřehledném terénu. Chvilka čekání a už se ozývá z křoví pod námi. Společně pak jedeme a zvedáme prach po „královské“ do Ostrova a pak kolem rybníků vzhůru k Nejdě. Ještě Lesov, Bor, Dalovice a jsme ve Varech.
Jedu rovnou domů, abych zčerstva zapsal ujetých 64km a v poloze ležmo pak strávil společné zážitky a projel znovu dnešní trasu…
Napsat komentář