… který tým je lépe připraven?
bezva dopoledne v lese „Na Hupu“
dnes je to vodní svět, nejen před Žalmanovem
mokré, řádně pomočené Vary z Vítkovky
Sobotní ráno šedivě mokré, něco mezi zimou a jarem. Kapky deště se snaží rozmočit a spláchnout vše živé, vůli k nasednutí na kolo i chuť do tohoto marastu vyjet.
Voděodolný, omyvatelný tým skalních Tukanů je vždy připraven, vyjíždí v dohodnutém čase a již se svižně proplétá, romantickým oparem zahalenými lalůčky v terénech Tuhnického lesa. Sjezd od Ecce Homo po Findlaterově stezce ke Kome a srdeční tep se již řádně upravuje ve stoupání k Waltrovce a ještě výš ke Kolové.
Tělesnou teplotu zde zchlazuje neustálý deštík a Pilu opouštíme tentokrát přes Telenec, abychom si vychutnali romantiku v mlze se koupajícího lesa Na Hupu. Před námi zrádné brody na Telenském i Mlýnském potoce, oba překonány suchou nohou v sedle a už to valíme bahnem i mezi loužemi polními cestami k Žalmanovu. Kousek asfaltu do Stružné a v místní osvěžovně můžeme svléct promočené svršky. Škoda, že v nabídce nemají ždímačku a sušičku.
Jídelní i nápojový lístek vypleněn, vracíme se zpět do boje se silným protivětrem, chladem, brodíme se vodou po zaplavené stezce na „Lomnické pláni“ k Dlouhé Lomnici, odkud nás záludný protivítr provází přes Německý Chloumek až do Javorné a Rybničné. Stoupání se mění na sjezd a z asfaltu odbočujeme na singltrek vedoucí k rozcestí Červený kříž, kde jistí odvážlivci ochutnávají místní pramen H2O. No nic to s nimi nedělá a tak fofříme lesní cestou k Červenému Kříži a pak i dolů až ke hladině Stanovické přehrady.
Co jsme poctivě sjeli, musíme znovu poctivě odmakat a nastoupat k Pile a pak i přes Mravenčák do Kolové. Kilometrů je na začátek sezony málo a výzvou je dnes i vrchol Vítkovky, ke kterému se dobýváme jízdou v pěkně zpracovaném bahně. Rychle pořizuji snímek řádně promočených Varů a padám po modré a pak i po žluté dolů k altánu a ke Kome.
Nastoupaných metrů je dnes zřejmě také málo a v lalůčkách po Odpolední stezce i kolem Ave Maria k Ecce Homo rychle přibývají. Nastoupáno je pro dnešek dost, hřeben Tuhnického lesa překonán a v lesních partiích pod Dianou i na Fibichově stezce nás čeká zasloužený oddych při klidné, nezávodní jízdě kolem Myslivny dolů do Křižíkovky.
Už to není daleko k základně, ještě překonat brdek od Malé Versailes pod Sokolák i sjezd do Svahové a po 58 kilometrech je kolo připraveno k umytí nabraného bláta. Zbytek uschne a určitě opadá pod stůl během rehabilitace. Mají nás tu rádi…., bezva mokrá vyjížďka končí …
Napsat komentář