tady sezona skončila….
… a takhle stále pokračuje
Tak se nám sobota pěkně vydařila. Někteří kamarádi se prohání v terénech a vyšších nadmořských výškách pomocí vleků i lanovek kolem, nejen rakouskými proletáři, oblíbeného Pitztalu, jiní se odvážně protáhli sněhovou pokrývkou v divokých terénech kolem Lužce a mé tělo se dnes neslo po trase 44. ročníku pochodu Welké Pivní steeplechase.
V ústech mám ještě pachuť zubí pasty, v ruce držím kávičku a mobil se mi pěkně plní zprávami z míst, kam se odvažují jen movitější Tukani. Rychle se oblékám a mažu na vlak, jenž mě dnes brzo ráno vyveze do řídkého vzduchu nebetyčných hřebenů Krušných hor a ke startu pochodu, jehož bohulibá tradice sahá hluboko do minulého století. Obdivuhodně se pak zachovaly mé nohy, jenž mě donesly z Oldřichova do Perninku a vánicí přes Horní Blatnou po 13ti km až k cíli v hotelu Seifert. Mé obezličky také zvládly osobní průměr 1 pivo na 1km chůze, jenž mě dnes výjimečně řadí mezi špičku 10ti účastníků. Jezevčíka Bertíka nepočítám, je zapřísáhlý abstinent. Pěkná předvánoční pohoda ničím nenarušena, servírky si mohou opět na rok oddychnout.
Většina Tukanů se ale drží tradičně zdravého způsobu života i řídítek svých zimáků. Od AC Start vyrazili odpoledne zdolat zasněžené pláně kolem Mezirolí, aby pak od Děpoltovic hravě vystoupali k bílou nadílkou zasypanému a od světa téměř odříznutému Lužci. Zimní idylka i vločky sněhu druhého adventu je pak doprovázely kolem Komory k Vysoké Štole, kde předvedli zkřehlým domorodcům svou techniku ve sjezdu hlubokým prašanem do ztemnělé Pozorky. K vyšlapání a uklidnění tepu a dechu pak zvolili tradiční odpočinkovou jízdu kolem Rolavy až do Staré Role a pak k branám základny. Pěkný, sportovními výkony vyplněný předvánoční čas druhého adventu, chybí jen zapálit druhou svíčku…
Napsat komentář