Svatobor od Šemnické skály
rozhledna Bučina nad Kyselkou
Podzim a jeho projevy počasí, připravil vhodné podmínky pro jízdu terénem. O blátíčko, vlhké mokro, pokrývající spadané listí, kameny i kořeny, není nouze. Studená okluzní fronta přinutila otužilé Tukany vyměnit letní peří za podzimní, nasadit blatníky a dnes vyjíždíme do míst, jenž se nějak vyhýbala naší pozornosti a dlouho se neprojela. Cíl je daný, ale cest a necest je k dosažení rozhledny Bučina nad Kyselkou mnoho.
Sobota, 13.00 hodin, od Startu vyjíždí kupodivu 14 kusů směr Jaro a stezkami od Drahovické vodárny a pod „Gétovkou“ se proplétáme k pražské silnici. Asfalt překonán a kolem Vratského potoku nás vede zelená značka k rozcestníku Pod pražskou silnicí. Pěkná houpavá úzká a rychlá úbočovka, změněna zásahem buldozerů na širokou, drncavou a blátivou cestu, na které chybí jen uválcovaná šotolina a stánek s občerstvením. Ještě, že ty pěkné výhledy nad Ohří se nedají rozrýt a vyasfaltovat.
Červená barva nás stále vede ke stoupání k Šemnické skále. Roman a Vítek tuto stojku dávají v sedle a my, co umíme kola i strkat, to dáváme k vrcholu hravě také. Roztažené plicní sklípky a rozechvělé srdeční chlopně se zklidňují ve sjezdu k silnici z Andělky, kde nás nemravně opouští vyšťavený Jezevec a kde červenou barvu opouštíme sjezdíkem k Dubinskému potoku. Blátivou cestou, spadaným listím i loužemi se pak prodíráme barvami podzimu ve směru k Lučinám, kde se odrozuje Bobo, Ouroďák i zbloudilá Zuzka, hledající nové cesty ke Svatoboru. Přejem jim úspěch. Zbytek týmu pak stoupá po asfaltu ke Svatoboru a ještě kousek po loukách k rozhledně Bučina nad Kyselkou.
Pěkné výhledy na Vary, Kyselku a zamlžené vrcholy Krušných hor měníme za pěkně blátivý sjezd k Lesní kapli a k mosaznému kohoutku, ze kterého zdarma zurčí Mattoniho minerálka. Bidony doplněny pramenitou vodou a rychle za sebou necháváme Novou Kyselku, Pulovičák i Bor. Kola umyta u soukromého zdroje vody vybaveného hadicí a už svíráme brzdové páky, po ujetí 45 km, u dnes náhradního zdroje občerstvení, kam dojíždí se spožděním i průzkumníci v čele s Bobem. Večer i čas letí, opouštím kamarády a vybaven světlem projíždím temné kouty Třeboňské a Staré Role k domovu a přemýšlím čím dnes asi potěším oko čtenářovo.
Napsat komentář