Koněprusy
Čertovy schody a Havran
Sladké dny volných dnů o víkendech, které jsem si užíval v dobách aktivního pracovního nasazení, jsou nenávratně pryč a dnes jsem odsouzen k celoročnímu odpočinku. Z aktivního nicnedělání mě však probral Tukan Vladimír. Informuji neprodleně a ihned svou drahou, měním rozhodně její plány, sedám poránu za volant „outdorového“ vozu a asfaltový koberec mne vede do cíle, odkud vyráží dnes na svou třetí etapu cyklovýletu kamarádi horolezci.
Karlovarsko a vůbec celé střední Čechy ponořeny do nedělní mlhy, předpověď počasí veskrze nepříznivá, ale důležité je vyjet. Plynový pedál se propadá pod mým pravým nártem a silné vozy se čtyřmi kruhy či třícípou hvězdou na chladičích nemají šanci. V mlze tuším Bochov, Lubenec, Nové Strašecí a po chvíli i Lány. Obě ruce zamotané jak vánočka v serpentinách nad Nižborem, ještě jedna pravá a jsem v cíli na nádraží v Nižboru.
Zdravím kypící kamarádi již obsadili stoly ve stylové resturačce vytvořené umně z bývalého nádražního skladu. Servírována jsou míchaná vajíčka, čaje i káva všeho druhu, dokonce i malé pivko se našlo. Zábavu u stolů obstarává svými duchaplnými kecy majitel herec Hanák. Nasycený a vhodně ustrojený tým doplňuji do počtu, krátká porada a vyjíždíme směr Hudlice, Králův Dvůr. Útok pak veden terénem na Koněprusy, abychom si prohlédli dobývací prostor zvaný „Čertovy schody“.
Pohled je to pěkný, ale nás čekají další cíle … domácí pivovar Všerad, Podbrdy, občerstvovačka „U zrzavého paviána“ v Halounech a konečně i Řevnice, kde se tým trhá a loučí. Karlovarská sekce trhá asfalt cyklostezek přes Beroun do Nižboru a zbytek jede do Dobřichovic. Závěr pěkné, smysluplně prožité neděle, pak završen, po 70ti kilometrech, projetím „pumptracku“ u Berounky. Kraj trochu z ruky, ale stálo by to za to proletět jej i se všemi Tukany…
Napsat komentář