u paty Krásenské věže
… a pohled k Andělské Hoře
Poslední prázdninový víkend, astronomický podzim již vládne kalendářům, okluzní či jiné fronty se prohání nad karlovarskem a dnes přinášejí chlad i deštíky. Odjíždím ke Startu, nad Krušnými horami černý mrak a teploměry ukazují nedostatek tepla. Jo kde je ten čas letního oblečení a slunečních paprsků. Zpráva od drahé polovičky mi z telefonu sděluje, doma hustě prší. No důležité je vyjet a pak se uvidí. U Startu je nás jen osm a všichni pozorujeme stěnu deště valící se od vysílačky přes Rolavu k KV Areně. Malý náčelník velí k ústupu do Tuhnického lesa s úkolem odjet před deštěm do Doubí a pak vyjet ke Fčelínu, kde bychom mohli najít sucho a případně zlikvidovat tekuté zásoby.
Déšť na síly a výkon Tukanů nestačil a brzo pronásledování vzdal. Tempo je dnes klidné a dovoluje i sběr hřibů, které se samy nabízejí ke sběru. U Fčelínu je klid, prázdno a tak stoupáme dál k Moučným pytlům, Kozihorské. Cestou potkáváme houbaře Borise a Benžího, kteří se chlubí bohatým úlovkem a mají tak o stravu bohatou na těžké kovy a jiné hodnotné vitamíny postaráno. Ještě trochu stoupání a už padáme od Strániska dolů zkratkami k popravišti a po louce k asfaltu položenému k Větrnému Dvoru. Vítr v zádech nás pak tlačí ke Slavkovu a již je vidět dnešní cíl vyjížďky Krásenská věž.
Věž je sice vidět, ale nás čeká ještě objet Slavkov, Kounice a kolem bývalého dolu Svatopluk dojet k Hájům, svižnou jízdou překonat louky před Krásenským letištěm a zdolat závěrečný výjezd k 11 metrů široké patě 25 metrů vysoké kamenné rozhledny. Opouštím sedlo a po 120ti schodech jsem na vyhlídkové plošině kde točím tělem a v mracích odhaduji kde je Blatenský vrch, Plešivec, Klínovec, Meluzína a Měděnec. Stačí se dál otáčet a je tu Doupov, Pustý zámek, Andělská Hora, Třebouňský vrch, na západě pak Lesný, Lysina. Tělo se dotočilo a dole čekají kamarádi. Beru schody po dvou a vzpomínám, že tu před lety místy chybělo kamenné zábradlí. Výstup a sestup byl věcí odvahy a stav spodního prádla nechtějte vidět.
Společné foto a již opouštíme zas…é Krásno jízdou mezi stádem krav. Kličkuji mezi kravinci a dávám závod s bučící krávou. Kráva to brzy vzdává a tým zdolává po žluté lesní cesty ve směru ke Komářím rybníkům a k hájovně Třídomí. Míjíme rojnice houbařů, hříbky rostoucí kolem cesty plní batůžky a brzo je vydán zákaz zastavení a sbírání hub. Měníme pak barvu značek a zelená nás vede k Nadlesí a do Dvorů.
Pušák směle vede Vítka i tým ke kříži nad Loktem a do sjezdu singltreku, jenž končí nejetelnými zatáčkami. Hrad jak na dlani, z amfiteátru u Ohře duní kytary a nesrozumitelný zpěv. Tato historií opředená místa opouštíme výjezdem kolem bývalého koupaliště a Nové Sedlo po panelce, malebně se vinoucí po výsypce nad Podhořím. Otázka kde zakončit vyjížďku pak vyřešena v myčce u Teska. Po chvíli bereme útokem prázdný lokál u Buldoka, kde provětráváme faldy vrchnímu. Hravě zdoláváme zásoby pálivé pizzy i klobásy dlouhé jak předloktí a kávička je pak třešničkou na dortu. Řvoucí muzikbox přiveden k rozumu nalezeným ovladačem, pěkný večer se rozjíždí, venku tma jak ve Dvorech a jen měsíc mě doprovází na cestě domů…
Napsat komentář