s plnou polní na cestě do Cisny
Runina
Noční bouřka se přehnala, nevlídné počasí nás doprovází na cestě za snídaní i při přípravě na přesun čety Tukanů s plnou polní na Slovensko. „Kamarádi důstojnější část výletu začíná…“ slyším úvodní slovo náčelníkovo a s batohem ve velikosti radiostanice jedu za ostatními v lehkém deštíku k Cisně.Tým zatížený plnou polní udržuje dobré tempo. Rychle míjíme cedule s názvy obcí Smrek, Kalnica, Przyslup, Krzywe, Dolźyca a je tu Cisna. Čas nás netlačí a tak je vložena neplánovaná občerstvovačka. Ája má lehký batoh a tak ho doplňuje kily karamelek a sedmičkou Hruškovice, Bobo neváhá a čerpá další litry rezavé převařené vody a já dávám přednost dietní gulášovce.
Polsko se s námi loučí táhlým stoupáním, obloha se protrhává a asfaltová stužka nás vede vzhůru do Ruského sedla. Nasazuji pravidelné tempo, polykám molekuly echt pravého polského horského kyslíku a tlačím kamarády před sebou. Říčka Roztoczka šumí vlevo, gumy šumí ve směru Liszna, silnička se kroutí vlevo, vpravo a stále nahoru k Roztoki Górne, ještě poslední serpentýna a již svírám brzdové páky v Ruském sedle.
Se sebezapřením sundávám batoh z ramen, koukám na Slovenské Pieniny a nostalgicky vzpomínám na časy společné měny a státu Slováků a Čechů, na tvrdé boje Sparty a Tatranu Prešov i na nepitelný, silně projímavý Šariš. Překračuji hranici, dýchám svobodně slovenský kyslík, fotím kamarády, nasazuji opět „radiostanici“ a jedu fofrem za ostatními serpentýnami a lučními zkratkami k bývalé obci Ruské. Sešup končí a začíná práce ve stoupání po rozbitém asfaltu k Brestovy potok a dál do Sedla Zálomy. Nastoupaných metrů není stále dost a cesta nás vede k Smrekovici a pak podle potoku Plaša dolů k silnici do Runiny. Poslední nastoupané metry a je tu závěrečný finiš k domku, kde máme složit na čtyři noci své kosti.
Kdo s kým a v které místnosti je vyřešeno, těla omyta od potu a prachu a jdeme ochutnat 12° Šariš a shlédnout přípravu večeře. Sládek z pivovaru Šariš se pochlapil, krčmár nestačí točit. Pušák míchá guláš, Irča loupe a krájí cibuli, Bobo seká dřevo a přikládá, Dima Dimič objednává kořku, JTF s Romanem kibicují v oblacích gulášové vůně nad bublající hladinou v kotlíku. Dobře se na to dívá a život nemá chybu.
Výborný guláš s chlebem zmizel jak pára nad kotlíkem, v zapadajícím slunci Šariš plní žaludky týmu, večerní chlad se vkrádá do Runiny. Přesouváme se do chalupy a na terasu, Borovička kape do krku a první den v Pieninách po ujetí 47 km pomalu končí a slunce i na Slovensku zapadá na západě. Divné, že? …
Napsat komentář