Křížový vrch Nejdek
… komu asi překážel?
Konečně krásný jarní den, sluneční paprsky vytáhly na světlo nejen dlouho neviděné kamarády Tukany. U Startu se objevil Žíža, Jezevec, Míra Š. i Ouroďák, větrající svůj letitý letní cyklodres v barvách nám neznámé stáje. Chvilka do startu vyjížďky, sotva stačím probrat stav zlomeného Kočkinova kotníku a 16ti člený balík vyjíždí zastavit dopravu u KV Arény a posléze i ve Dvorech.
Asfalt opouštíme u tělocvičny zdejší základní školy a za mostkem se vrháme do křoví a do zde vhodně odloženého odpadu na břehu Chodovského potoka. Kličkuji mezi mladými stromky, mezi plechovkami i střepy a sleduji Pavla jak je zemskou tíží přitahován do náruče mladých, zde pučících kopřiv. Pavel má po revma a my máme, po projetí stezky v lesíku Na Špici vedoucí k Počerenskému mlýnu, za sebou první kilometry.
Kousek od domova a Garmin ukazuje v Počernech ujetých sedm kilometrů. Proplétáme se obcí a kolem parovodu a pak po loukách u Jimlíkova se fofrem blížíme přes polní letiště k Nové Roli (Žíža je jistě rád, dlouho zde nebyl…), kde za hřištěm, posíleni o Martina, odbočujeme vlevo k lesíku, abychom společně překonali koleje a klikatící se kořenovku kolem Vlčího potoku ve směru k rybářům. Za starou nejdeckou a rybníkem pak, plni očekávání, vjíždíme do směsi mladých stromků a buřeně. Klikatá stezka, proložená kořeny a vyplněná bahnem si vybírá svou daň. Pepa se nějak nevejde a skládá se jak šraňky. Zbytek týmu hravě zdolává tento úsek. Zelená značka nás pak doprovází ke Kobelci, odkud si přičítáme nastoupané metry ke Křížku u silnice k Černavě.
Pozdní, teplé májové odpoledne, lesní cesty rozryté lesními stroji, větve, kořeny, bahno, velký lalůček v lesním katastru Bezinky a jsme opět v civilizaci. Míjíme rozsáhlou výstavbu rodinných domů v Nové Suché a zelená značka nás vede k Oboře a k Šibeníku. Pěkný sjezd k Matyáši a Bobo náhle zváben sykotem pípy restaurace U Žáby opouští tým, dává přednost pivní relaxaci a klidné jízdě ve směru k základně. Tým pak projíždí Nejdkem aby z Karlovarské vystoupal a vyjel klikatou cestou kolem 14ti zastavení na Křižák.
Společná fotka u Kříže, Nejdek jako na dlani. Romantika za námi, po lesních stezkách nejdřív nahoru a pak dolů uháníme rychlým sjezdem do Osvětimské a kolem zimáku k Provazárně, kde opět zastavujeme dopravu. Děkujeme ochotným řidičům a už to valíme kolem garáží do Okružní a pak rychlým, odvážným sjezdem do Údolní a dál k Rolavě. U čističky se vracíme do lesního ticha a opět si můžeme vychutnat stoupání v kamení, prachu, v kořenech a posléze i zde se vyskytlo bahno a voda. Technický, rychlý sjezdový úsek zakončen lalůčky mezi smrky a malým brdkem. Odměnou je pak za posledním smrkem pohled na úzkou lávku přes kanál vodní elektrárny, kde se dnes nikdo nekoupal. Jen vzorný Pepíno smočil a provedl očistu svého kola v černé vodě, snad aby lépe chytalo prach.
Kousek asfaltu k Hammerhäuser a na stezce kolem kolejí k Niťárně v Romanovi bouchly saze. Tempo se rychle zvyšuje, zvířený prach se nestačil usadit a jsme v Nové Roli, kde nás opouští místní domorodci Roman a Žíža. Čas pokročil, cyklostezka rychle zdolána, poslední kilometry a jsme po ujetí 50ti kilometrů v bráně kulturněrehabilitačního střediska, kde se u stolu nudí samotář Bobo, Dima, Miluška a Petr Dima. Vyjížďka se povedla, svaly i odvaha procvičena, těla vyšťavena a žízeň připravena. Kdo nebyl zaváhal, má se ochladit…
Napsat komentář