pralesní vzhled lázeňských lesů
konečně je ve správných rukách
Slunečné, krásné úterní májové odpoledne. Měsíc květen, plný květů, veršů, nastoupaných metrů, najetých kilometrů a očekávání jakou máme formu. Měsíc, kdy se na vás tlačí lásky čas a na závodních tratích soupeři je skoro u konce.
Hlavou se Vám při outdorovém pohybu v májově rašící přírodě rojí verše, kouknete do navigace, cucnete si z bidonu a vyjedete na bajku „… v zemi krásnou, zemi milovanou, v kolébku svou i hrob svůj, matku svou, v vlasť jedinou i v dědictví mi danou, v šírou tu zemi, zemi jedinou…“. S těmito s dávno zapomenutými verši v hlavě dnes jedu ke Startu, kde se ve stínu šaten schovávají před pálícím sluncem kamarádi.
Náčelník spočítal 23 kusů, dal směr Hlinky a už stoupáme ve stínu stromů Tuhnického lesa k vrcholovému hřebeni, abychom se pak ve sjezdu propletli „pralesem“ dolů k Čapkově chatě. U „Alice“ vjíždíme do terénu a zahříváme svalová vlákna v dlouho nejetém stoupání, kolmém na vrstevnice k asfaltu položeném k Waltrovce a pod Pitchusberg, kde se připojuje 24 člen týmu Honzík. Vítkovku objíždíme po asfaltu kolem Krachu k letišti, kde nám bronzový hrdina vesmíru ukazuje, jak vysoko skáče Lajka. Kolem plotu pak jedem mezi kopřivami, buření a lesem k Telenci. Klasikou pak míříme k brodu na Telenském a pak i na Mlýnském potoce, abychom si pak ve stoupání k Pytlákovu hrobu vyžrali svůj díl prachu a vedra.
Od rozcestí „U Hajnice“ pak dáváme bomby ve směru k Viklanu, kde po kamenech a mezi svěže pálícími kopřivami, překonáváme bývalou hráz rybníku a pak ve sluneční lázni na polní cestě a po asfaltu vystoupali k Javorné. Rybničná za námi, odbočka do lesa nad studánkou u rozcestí „Červený kříž“ a modrá značka nás vede do Pily a přes Mravenčák do Kolové, za kterou se tým dělí na plavce a neplavce. Plavci dávají přednost koupeli v přírodních vodách Krachu, neplavci dávají přednost zavodnění těla převařenou rezavou vodou na základně.
Silně osvěžující koupel vrací pocit svěžesti do svalů, v rychlém sjezdu projíždíme lesním terénem a pak po asfaltu ke Kome. Hejno Tukanů pak před zraky lázeňských hostů zvedá prach u Puppu, vřídla na Zahradní ulici, kličkuje mezi nataženým mlíkem po třídě T.G. Masaryka a už mačkáme brzdové páky u základny, kde si naši neplavci již zapsali několik čárek do rehabilitačnětréninkového účtu.
Chvíle napětí a je tu mezi námi i nový 29″ bajk AUTOR Revolt, jenž konečně nalézá svého majitele. Šampión zvedá svou výhru v tombole nad hlavu a my zvedáme o trochu níž žlutěcukernatou zálivku na Šampiónovo zdraví a jeho mnoho šťastně projetých kilometrů…
Napsat komentář