Vždy připravený domestik…
urval i soupeře… kdo asi?
kategorie M4
kategorie stále mladých
Tak rok utekl jako voda, fundovanou přípravu vedenou náčelníkem v jakémkoliv počasí po stezkách kolem Varů máme za sebou a můžeme vyrazit do Klatov. Auto naloženo, naložen jsem i já a Pušák. 130km za námi a Pepa brzdí na tradičním místě v kempu. Tábor rozložen a jedeme si pro startovní čísla. Do kempu doráží i Zdeněk a večer je pak věnován přípravě na závod. V duchu pak držíme palce našim kamarádům v jízdě proti času a soupeřům v závodě Rohozec 24 Těžká Pohoda.
Probouzím se do sobotního slunečného, trochu chladného rána. Pavel se připravuje na start 105tky, Irča a Pušák na 70tku, Pepa je nervozní ze svého prvního startu na Králi, Zdenda si nepřipouští starosti já piju v klidu kafe a jsem jako Vždy připraven. Blíží se hodina pravdy, odjíždíme s Pepou a Zdeňkem podpořit Pušáka a Irču na startu, kde se objevuje i Čenda. Balík srovnán mezi páskami, zní startovní výstřel a už se valí kolem nás k 70 km vzdálenému cíli. Očima hledám kamarády, bojují na asfaltu o pozici, snažím se je zachytit foťákem, po chvilce zůstává jen zvířený prach a na památku úžasné fotky.
Náměstí je najednou tiché, jedu mezi startovní rošty a hlídám si pozici a chvíle čekání si krátím rozhovorem s Veronikou von Pürstein. Vymezený prostor pro závodící hobíky se neustále plní, přijíždí Pepa, Zdeněk se řadí mezi eliťáky, Stěhovák si hledá místo na konci balíku, kam se řadí i Jirka Řízek. Mezi diváky se objevuje Vítek se synkem na rameni a přeje nám všem úspěch v závodě. Asi nám závidí, že nemůže stát na startu s námi. Poslední minuta do startu, startovní výstřel, páska letí vzhůru a tisíc bajkerů se rozjíždí na 49 kilometrovou trasu.
První metry máme za sebou a je tu první pád několika borců, kteří si vychutnávají pohodlí klatovského asfaltu. Obratně se vyhýbám, úvodní asfalt mám za sebou a je tu nájezd do terénu a nekonečné stoupání k vysílači. Chvilku se motáme kolem Jeleního vrchu a je tu zaprášený, kamenitokořenový sjezd do Zdebořic. Zde nabízené koláčky, sekaná i pivo mě nechává klidným. Leju do sebe ionťák, banán loupu ve stoupání k Drkolné, odkud se řítím za ostatními v rychlém sjezdu do Boříkova a k občerstvovačce v Chlístově.
35 kilometrů v nohách, kvalitní příprava se projevuje, nechávám ve stoupání na Baudovku za sebou mladší, slabší i borce s výše naloženým handicapem. Borci nadaní vyšší hmotností mi pak ve sjezdu ukazují svou přednost a mám zase co dohánět. Firma Nutrend mě zásobuje rychlými cukry, Magnezia zachraňuje od křečí a cíl se pomalu blíží. Vnímám nádherné výhledy do kraje a je tu sjezd ke spojení tratí. Nevím zda někteří borci ze 105tky nemají ve svalech elektromotory, ale už slyším jedu zleva, jedu zprava. Nenechávám se zahanbit a chvilku (ale jen chvilku) se jich držím na rovinách k Červu. Rychlost 38km v terénu, nějak to rychle ubíhá, je tu poslední asfaltový výjezd a 2 kilometry do cíle. Ještě se prokličkovat mezi stromy, projet dnes proklatě suchým „rýžovým“ polem, promotat se lalůčky vysekanými v louce a trhám po třech hodinách jízdy cílovou pásku na šestém místě v kategorii.
V cíli se už na slunci smaží Šampión, Jirka Řízek i Pepa. Čekám s foťákem v ruce na příjezd Čendy, Pušáka a Irči ze 70tky. Do cíle doráží silně prachem zapudrovaný Žíža, hájící barvy Tukanů na 105ce, po chvilce brzdí v cíli a má za sebou 70tku i Čenda. Jirka se někde asi zatoulal a vjíždí do cílové brány pronásledován křečemi a vůbec celkově vyšťaven. V cíli se již vydýchává Irča a dojíždí i Stěhovák s utrženým převodníkem. Pavel L. hodil kufr na 105kové trati a po 8mi a půl hodině trápení je také v cíli. Kdo může dává si guláš, nealko „Zelený Ječmen“ je nepitelný, tropické horko všude kam se podíváš. Jedem se představit klatovákům a z kempu, osvěžení studenou sprchou a Plzní, se pak vracíme k vyhlášení vítězů.
Tukani opět nezklamali. V kategorii M4 je první Šampión a nováček Pepa na čtvrtém místě. Já zůstávám na šestém místě pod pódiem, tleskám vítězné Irče a ve svých kategoriích prvnímu Zdeňkovi Lidickýmu a druhému Filipovi Eberlovi. Tukani i Varáci drží v Klatovech prapor hodně vysoko. V tombole pak také vítězí Tukan a Šampión si odváží první cenu v podobě 29″ černého hardteilu Autor Revolt. Soupeřům jsme tedy vytřeli zrak, v kempu létají rychlé špunty, chladná Plzeń klouže do zaprášených krků a chytré telefony přináší zprávy o vítězném postupu A týmu Tukanů v závodě Rohozec 24 Těžká Pohoda, o Bobově samotářské pivní jízdě na silnici i o jistě skvělé sobotní vyjížďce zbytku Tukanů, kteří zůstali doma.
Tak kamarádi, za rok si to dáme znovu…
Napsat komentář