Je úterý, venku zuří lásky čas, v rozkvetlých korunách stromů zpívají písně lásky ptáci, v křoví se hádají vrabci a v Praze ti nejrovnější z rovných. Tukani silničáři balí kufry, planou předstartovní horečkou a s obavami jistě sledují vývoj počasí na Šumavě.
Tukani, kteří včera hravě polykali kilometry na Kladskou si lížou rány, nebo jako já absolvují rehabilitační cvičení ve formě gaučingu. Ostatní kamarádi však nelení a včetně nezmara Irči dnes provětrali své peří v Tuhnickém lese, lehce vyjeli od Pionýrského pod Kouli a pak zakroužili v terénech loketských lesů. Pohled na město Loket ze skalní vyhlídky je nezapomenutelný a výjezd kolem Supího/Kamenitého potoku ke Dvorům také stojí zato. Rychlý sjezd do Lokte po zelené je hračkou i pro obě sjezdařky Irču i Áju, jenž pak pomohly zvýšit rychlost balíku na D1 kolem Ohře ve směru k základně. Odměnou je jim i ostatním zúčastněným, po ujetých 39 kilometrech dobrý pocit z 1350 nastoupaných metrů.
Napsat komentář