Dlouhá stoka/ Flößgraben
po 66 kilometrech u kříže nad Loktem
Tak a je to tu, 1. květen se probudil do chladného a větrného rána. Protírám si oči, protahuji údy a zbylé svaly a hlava neví zda slavit svátek práce či se věnovat lásce. Při osobní hygieně nostalgicky vzpomínám na pracovní úspěchy i na lásky čas a rozumná úvaha mě vede jistou rukou k AC Start, odkud dnes vyjíždíme terénem k zas….mu Krásnu, dál a dál až na Kladskou.
Naplánovaný cíl je daleko a tak vyjíždíme tentokrát dříve a v co do počtu oslabené sestavě. První metry nás vedou do Tuhnického lesa, Doubí za námi, v ostrém tempu stoupám po novém asfaltovém koberci k hájovně Bor. Jo kde jsou ty časy, kdy zde byl rozbitý povrch a stoupání zde bylo za trest. Pepíno opět opravuje defekt a tým se sjíždí nad Kozihorskou. Zkratky pod Strániskem nás vedou k popravišti, kde bojujeme se silným a studeným protivětrem. Na cestě k Větrnému Dvoru nás pak čeká překvapivě čerstvě položený a také čerstvě sfrézovaný asfalt a jsme ve Slavkově.
Malý náčelník podpořený šampiónem drží stále rychlé tempo od dolu Svatopluk a přes louky a pole míří ke Krásenskému letišti. Objíždíme hřbitov a pod krásenskou věží najíždíme na necestu hustě proloženou kořeny, vinoucí se malebně kolem Dlouhé stoky/Flössgraben. Technická památka stojí za to a kořenovka také. Majitelé hardtailů vám rádi sdělí své pocity. Kořenovka za námi a před námi další potěšení v podobě panelové cesty. Nikdo se nezdržuje, počasí tentokrát přeje a po ujetých 42 kilometrech obsazujeme pozice v hospodě mezi turisty, plynně ovládajících němčinu.
Ústa zalepená lepivými borůvkovými knedlíky propláchnuta Chodovarem, situaci zachraňuje výborná bramboračka a kecy kolem stolu. Je čas k návratu, zvedáme kotvy a k domovu se vracíme vedeni zelenou turistickou značkou kolem rozcestí Hvězda, U Dřevěnky až k rozcestí Pod Stolcem. Kousek sjezdu po asfaltu a od rozcestí Lobezké údolí nám přibývají výškové metry k Milířům. Nastoupané metry ale rychle ztrácíme ve sjezdu k Třídomí hájovna a stále v rychlém tempu projíždíme Nadlesí, odkud nás Pušák vede ke sjezdu ke Kříži nad Loktem. Společná fotka, pak si vychutnáváme (snad kromě Veroniky) singltrek a zavěrečný cyklokros v serpentinách nad Revoluční v Lokti.
Necháváme Loket za sebou a úvahy znovu v krátké době vyjet od tábořiště k farmě rychle opuštěny. Po D1 to valíme mezi turisty a svátečními jezdci ke Svatoškám. Svatošky přecpané lidmi, kličkujeme po asfaltu do Tašovic kde pod mostem opouštíme cyklostezku jízdou po louce. Za celý den jsem překvapivě čistý, jedu za Jirkou a bahno konečně nalezeno. Poslední metry a vítá nás otevřená brána osvěžovny U Buldoka, kam po chvilce doráží i Dima s Miluškou.
Vyjížďka se povedla, těla dostala zabrat a po 84 kilometrech jsem doma. Pod rozkvetlou třešní líbám svou drahou polovičku a hlavou se mi honí verše z díla K. H. Máchy „Je pozdní večer – první máj – večerní máj – je lásky čas. Zve k lásky hrám hrdliččin hlas…“. Tak kamarádi vzhůru do lásky času a nových cyklistických výzev…
Napsat komentář