nad Ležničkami
ještě namažu řemen…
Kamarádi, 7. březen jsme kdysi prostáli ve frontě před květinářstvím, abychom sehnali za drahý peníz povadlé rudé karafiáty. Jiné květiny se, v tomto předjarním čase za železnou oponou nevyskytovaly. Dnes řešíme, která poupata z bohaté nabídky květinových závodů potěší zítra oko drahých poloviček, či obměkčí srdce tvrdě se tvářící šéfové.
Ovšem jarní cyklosezóna a závody se blíží a tak kam vyjet, je na náčelníkovi. Na výběr je množství cest i necest, suchých, mokrých i řádně probahněných. Jedu odpoledne ke Startu, kde JTF hlásí „…dáme Loket, Supí potok, Slavkov, Ležničky, zakroužíme přes Tepličku na Fčelín a SOS“.
Vyjíždíme v osmi, a počátek sezony se projevuje. Mažu s ostatními po louce ke Globusu, přičítám si nastoupané metry nad Svatoškami a před sjezdem k Ohři se snažím rychle uklidnit dech a tep. Klidné, výletní tempo kolem vody do Lokte se mění a stoupání kolem Supího potoku opět nezklamalo. Povrch lesní cesty řádně upraven lesními stroji, bahno mám až za ušima. Dvory, Nadlesí, Třídomí tentokrát míjíme a do Slavkova dojíždíme kolem Kopaniny a Tábora XI. Nikdy jsme tudy nejeli, ale již na nás zírá ústí tunelu. Ti co se bojí tmy jedou po stezce nad tunelem a ostatní se vrhají bez bázně do temného podzemí, kde kdysi supěly parní stroje a duněly koleje. No zážitek na celý život.
V muzeu města Slavkova našel Bobo zdroj 10° síly a posiluje tým. Stasis po levé ruce a před námi Ležnice a Ležničky s dančí oborou, kde necháváme vykulené paroháče za sebou. Rychlý sjezd po loukách do Tepličky a čeká nás asfalt položený k Cihelnám. Balík to svižně valí, auta mají co dělat aby nás předjely. Odbočka ke golfu, V.I.P. prostory míjíme s klidem gentlemanů a rychle míjíme i potemnělý Fčelín. Dávám si zkratku, chvilka čekání na kamarády a z nově položeného asfaltu k vesničce SOS odbočuji již za tmy na Jezevcovku, kde se vyřádili lesní dělníci a dnes i Tukani.
Nový asfalt si vybral svou oběť, zadní duše vydechla a Pavel tlačí svého bajka k cíli. Ještě že je tu pomoc na telefonu. Potrhaný tým pak postupně dojíždí k bráně základny. Bajky, očištěné od nánosů bahna i jehličí, zaparkovány v garáži a spolu s ostatními parkuji za stolem, kde nás čeká překvapení od Maďara. Gratulujeme mu k životnímu výročí, 55 let zážitků má za sebou a před sebou pečená kolena, od kterých mu čile pomáháme. Dima zalévá svou víru a v době půstu jistě hluboce trpí s pohledem na všechny zúčastněné, na které tato lehká a dietní strava příznivě působí.
No vše má svůj konec a nerad opouštím tyto rehabilitační prostory. Doma zjišťuji, že jsme dnes ujeli 50 kilometrů v celku dobrém tempu. Garmin také prozrazuje tajné aktivity Tukanů kteří dnes nebyli s námi. Jirka Řízek i Roman s Ájou nabírají objemy na silnici, Marty nabírá sílu s „jízdou uvnitř“ a zvědi také prozrazují, že i šampión ladil formu v lázeňských lesích. Tak jen tak dál…
