před cílem
v cíli
Tak jsme se protáhli rokem 2017 až k dnešnímu dni, ve kterém se kdysi někdo „právě vrátil z hradu“ a do Sudet dnes nakouklo jarní, skoro dubnové počasí. Ptákům se zapalují lýtka, pějí svým opeřeným láskám cosi o lásce a světlých zítřcích a je na čase zahájit přípravu na novou cyklosezonu.
Třináctá hodina odpoledne vítá u Startu devět Tukanů, kteří vyjíždějí po domluvě prozkoumat a projet terény ve směru a do Stráže nad Ohří. Po zimní přestávce dáváme dnes přednost asfaltu a projíždíme, poháněni chutí a slunečními paprsky Dalovice, Lesov, Bor a za odměnu je vložen sjezd do Radošova. Vzduch, vyčištěný silnými větry, poskytuje daleké výhledy na Klínovec, Meluzínu i Himlštejn, kola září čistotou, lehký větřík čechrá vlasy pod helmami a pod gumami bajků šustí suchý asfalt, který opouštíme až v Jakubově.
Odbočujeme na cyklostezku ke Stráži, objevuje se bahno i voda a Pepova poznámka „…vypadáte jako manekýni“ rychle ztrácí platnost. Bystré jarní vody mění cestu v potok a za rohem číhá místy i silně přilnavé bahno. Hluboké louže jsou připraveny přijmout do svých náručí nepozorné bajkery. Nic nás nemůže zastavit, terén zdoláváme po loukách, bahno postupně smýváme v loužích. Těsně před cílem si v dobře rozbahněném místě na svou kořist počíhal dlouhý trn a vybral si tentokrát Pepu. Jsme v cíli u Ivana kam konečně doráží Pavel i Pepa, jenž rychle opravil defekt a zručně doplnil správným tlakem čerstvý, jarně provoněný vzduch do své zadní duše.
Krátká odpolední siesta ukončena na dálku opakovaně zalitým přáním všeho nejlepšího Terezce. Bobo a Pepa pak odmítají návrat po stejné trase a do Vojkovic jedou ze Stráže po červené. Otrlejší Tukani se nástrah bahna a vody nebojí. Bahnem zalepená kola a řazení pak smývám v loužích a proudu vody na cestě do Jakubova a zbytek odpadává před Vojkovicemi, kde se opět potkáváme s oběma kamarády. Ještě kousek kolem Ohře a od mostu ve Velichově si vychutnáváme suchý asfalt a připisujeme si výškové metry ve stoupání k Moříčovu.
Slunce rychle zapadá a do noční šedi se pomalu schovává panoráma Doupova i Krušných hor. Královská cesta k Nejdě rychle zdolána a nezapoceni sjíždíme od Nové Vísky k Lesovu a přes Sadov a Dalovice se tým vrací k branám základny. Kola očištěna, v pěti u stolu probíráme dnešní vyjížďku a jiná, pro život důležitá témata. Mediální svět přináší čerstvou zprávu o Martyho nácviku pohotovosti v ovládání záchranného lavinového vaku v pohodlí obýváku. Při pohledu na video si vzpomenu, čím jsem byl vybaven já na zimní přechody Roháčů … píšťalkou a vojenskou lopatkou. No pokrok nezastaví ani ten pán, co se „právě vrátil z hradu“.
Napsat komentář