teplota +2,3°C, čas 12h 20minut
Ostrovské rybníky, -7°C, 16h 20min
Kamarádi, přátelé, známí i neznámí čtenáři těchto stránek vítejte do Nového Roku 2017 a přejme si všichni společně zdraví, štěstí a dlouhá léta. Dnes si v tomto duchu potřáslo pravicí u sedleckého kostela deset příznivců obojí cyklistiky, nezlomených nedostatkem spánku a silvestrovskými oslavami.
Jako tradičně a tedy poslední přijíždí k místu startu zakládající člen, vrchař, který to má nejblíž a je odstartováno do prvních letošních kilometrů. Ojíněné karlovarsko se pomalu probouzí do nového roku, odolní a mrazuvzdorní Tukani ovšem v tomto čase již brousí své gumy o asfalt položený ve směru k Otovicím, Velkému Rybníku a Rafandě. V Otovicích nás náhle opouští fešák Hubert, jemuž uniká vzduch z přední gumy, potají zamačkává slzy a Bobo pak klidně míjí osvěžovnu Rafandu a všichni si připisujeme k dobru první letošní nastoupané metry ve směru k Lípě.
Jak přibývá nadmořská výška, tak stoupá i teplota. Slunce hřeje, modrá obloha se směje a je tu první nástup vrchaře Ouroďáka. „Krmelec“ táhne, nástup střídá nástup a kdo vyhrál je vcelku jedno. Dáváme si jedno „od cesty“ a v paprscích slunečního svitu zdoláváme v proudu plechových miláčků poslední kilometry, metry a centimetry k ceduli BOŽÍ DAR. Polední menu, doprovázené křikem modrožlutého papouška, mizí v útrobách. Ouroďákovi se chvěje srdce při pohledu na pokladnu systému EET a tým rychle opouští nejvýše položené město české republiky. Proud aut nás po asfaltu doprovází přes Neklid ve směru pod Klínovec, kde Tukani zkušeně a hbitě uhýbají na „pašeráckou“ kam za námi nemohou.
Každý rok jsou zde pro jízdu na kole připraveny jiné podmínky a dnes je sněhu pomálu. Podklad je měkký, neutužený, rozšlapaný, kola se boří a jízda je spíše zkouškou rovnováhy a odvahy. Chvilku děláme konkurenci alpinistickým sjezdařům při překonávání jáchymovské sjezdovky a čeká nás jízda-nejízda ve směru k Suché. Sníh se postupně mění v led, který se posléze vytrácí. Na řadu přichází šotolina, sjezd zkratkou a rozbitý asfalt, který končí u Subtery. Jak rychle jsme ztratili výšku, tak rychle klesla teplota do mínusové polohy. Garmin ukazuje -6,5°C a Vítek ukazuje směr návratu přes ostrovské rybníky.
Zdejší obávané bahno je dnes ztvrdlé mrazem, povrch cesty k Nejdě jak valcha a Franta si to s pevnou vidlí jistě vychutnal. Rychlé tempo je v Nejdě přibržděno závorami, montážní vůz projel a zvednuté závory dávají pokyn ke startu. Namrzající asfalt šustí pod našimi koly, Sadov profrčen a jsme v Dalovicích. Tým se zde dělí, já jedu domů sbírat nové letošní rodinobody a Pušák se jede zalykat domácím štěstím. Zbytek pak jede zkontrolovat stav lokálu „U Péráka“.
Jak zde dopadli, světové večerníky neuvádí. Z mobilního světa a sociálních sítí přichází čerstvé zprávy o obsazení vrcholu Klínovce Pavlem a Dančou, o zdolání Božího Daru i Pavlem a Zuzkou. „Ježíškovku“ dnes obsadil Martin s dětmi a do světa unikly i fotky Soňi a JTF brouzdajících a zkoumajících stav obranného systému socialistické republiky v terénech kolem Stříbrné. Krušné hory dnes patřily Tukanům. Zřejmně dobrý oddíl a pěkný začátek nového roku…
Napsat komentář