brigáda nad Tyršovkou
No a rok utekl jak voda, cyklistická sezóna TUKAN BIKEteamu nikdy nekončí a léto, podzim a zima se ptá, jak se Tukani se závodnickými chutěmi připravili na letošní sezonu. Nabrali sílu a zlepšili techniku, nebo jim přibyly léta a kila? Aby prověřili stav fyzické, psychické i pitné přípravy na sezonu, vyráží dnes tým Tukanů projet tratě prvního a druhého závodu Jarních Bahen.
U ACS se dnes v týmu objevuje jen tradiční závodník Pušák, jenž vyráží v čele a v doprovodu podpůrného týmu, zastoupeného Láďou, Jirkou a doplněného o rentiérské dědky. Vjíždíme do terénu řídnoucích lázeňských lesů, mizejících rychle a jistě v zájmu plánů lesního hospodářství za podpory státního či soukromého sektoru. Počasí je cyklistice příznivě nakloněno i tratě jsou dnes převážně suché tak akorát. Výjezd ke startu prvního závodu za námi a dáváme si okruh, který si v sobotu vychutnají všechny kategorie přihlášených, včetně běžců.
Místa po těžbě nejen před lomem odklizena, průjezdná, Dimovo břízky na místě, kořenovka od lomu k Ovčímu rybníku také, od hájovny se pouštíme do rychlého sjezdu po Rohanově stezce. Dosti sjezdu, odpočinku a vydýchání, Nerudova stezka nikdy nezklame a dává možnost vyniknout komárům oblečených do cyklodresů a jiným kvalitním vrchařům. Vede nás do krátkého prudkého stoupání zpět k hájovně, rychle přeřadit a k oboře Linhart na rovině můžete divákům předvést své sprinterské schopnosti i ve sjedu terénem k pozorovací lávce, odkud vyjíždíme závěrečné stoupání k místu startu u rybníku Linhart. Zdaleka slyším skřípot kotoučovek a proti nám se řítí s vlajícím knírem tajně trénující samotář Čočkin. Necháváme ho v klidu trénovat a okruh prvního závodu máme za sebou.
Od lesní školky u Linhartu se vracíme i bahenními úseky na stezkách k Rusalce a sjezdem a stoupáním pod Dianu abychom klesli ke Galerii umění. Ztracenou výšku nabíráme rychle ve stoupání od Richmondu ke stezce pod starou pražskou a kolem Sansouci k Černému koni. Pěkně roztažené plíce lapají vzduch i ve stoupání po stezkách nad Tyršovkou až k místu startu druhého závodu. Chvilka na uklidnění dechu, tepu a na traťovku v místech, odkud je pěkný pohled zejména na hotel Thermal a na obzoru kouřící komín Vřesovského plynověuhelného kombinátu. Zde kdysi stávala Kamera Obskura, pro nás je zde připraven pouze studený vítr a začátek tréninku na okruhu, který je zatraceně těžký, zvláště pokud jej jedete v závodním tempu.
My dnes vyrážíme, kromě Pušáka a Ládi v klidném tempu odpovídajícímu věku, na Tři Kříže a stále vzhůru k Ottovu pomníku. Zima je stále citelnější a východní větry také nic moc nepřispívají, začíná poletovat sníh a Vary se pomalu rozsvěcují. Od pomníku kloužu ve stopách kamarádů v hluboké nastýlce spadaného bukového listí k chatě V Sedle. Turgeněvova stezka, Gogolova chata a svižně zdoláváme výjezd zakroucenými stezkami k Goethově vyhlídce. Pěkný, Ájou oblíbený sjezd na Turgeněvovu stezku doplněn krátkou přestávkou na brigádnickou pomoc při odklízení větví ze stezky. Zbytky po těžbě odklizeny, dokončujem také sjezd do Tyršovky a vracíme se zpět k místu startu druhého závodu. Čas však pokročil, zdolat ještě Sedlečko necháváme na jindy a vracíme se kolem Jara k Thermalu s cílem projet si a procvičit funkci vidlí na schodech u hotelu.
Masaryčka, Moskevská a jsme před branami rehabilitačního střediska. Zmrzlí se vracíme do teplé náruče osvěžovny a s kamarády propíráme svět. Bobo předává přítomným pozdrav od Irči, která na snímku předvádí zřejmě nový vzor Nordic walking holí, které lze obtížně sehnat jen za valuty a v nyní spřátelené cizině zasypané sněhem. No barva těchto pomůcek ji nejde k pleti a doufáme, že je brzo odloží a pro potěchu jí zasíláme pomocí Bobova nejnovějšího nástupce Bellova přístroje snímek s pozdravem (viz fotky).
