Fibichův altán
Jistě jste všichni, po silvestrovském a novoročním opojení, neotřeseni náhlým přechodem do pracovních povinností a ve volných chvílích v plnění podnikatelských plánů zaznamenali i první větší sněhovou nadílku v tomto roce. Sněhová vrstva roste před očima a Tukani se sjíždí na Startu k první úterní, opravdu sněhové vyjížďce.
Šest Tukanů třepe zkřehlými krovkami a vyráží do sněhových stop tentokrát bez podpory náčelníka. V Tuhnickém lese klid, bílo, nic a nikdo neruší rozhovory Tukanů. Tempo jízdy přizpůsobené začátku přípravy na novou sezónu, čekáním na Martina, který se opozdil a nácvikem zvládání smyků na zmrzlém povrchu. Tuhnická, Doubská, Sovova, Sv. Linhart, Jungmanova, vodárna v Březové a gumy nepříjemně kloužou ve stoupání k cestě Přátelství a na Aberg.
Malé občerstvení, každý co si dovezl a hrneme se do terénu a sjezdu po modré k chatě u Křížku a u Obrazu. Sjezd po Čapkově stezce, proložený odkládáním bajků do sněhu a nácvikem rychlého výstupu z spd pedálů, zakončen u Čapkovy chaty Dimovo baletní vložkou. Světla rychle ubývá a za tmy stoupáme v nepříjemně rozbitém a zmrzlém povrchu k Rusalce. Kola občas prokluzují zrovna v místech kde to nečekám a kluzké listí schované pod sněhem se chová také záludně. Zrovna si říkám, že v létě je tento výjezd sranda, ale ve sněhu a do kopce se blbě nasedá a rozjíždí. K Rusalce dorážím přesto v sedle a tma vítá i ostatní zadýchané kamarády v těchto místech.
Čas utíká dnes nějak pomalu, najetých kilometrů je málo a utíkat z boje se nám stále nechce. Od Rusalky se vracíme na cestu Přátelství a Pušák vede tým k Dianě, pod kterou uhýbáme na Marxovu pěšinu a po Sovově stezce zpět k lesovně Diana. Nevím čím si zasloužil Kamil Josef Idesbald Filip Rohan, vévoda z Montbazonu a Bouillonu, kníže z Guéméné a Rochefortu tak častou návštěvu Tukanů u jeho pomníku, asi to bude tím, že mu patřilo panství Svijany. Pěkný sjezd a výjezd a stojíme u paty pomníku s vandalsky poničeným zábradlím.
Hodiny a jejich ručičky jdou stále nějak pomalu a pomalu přibývají i najeté kilometry v Tuhnickém lese. Pušák se ptá, kde jsme dnes ještě nebyli a z týmu se ozývá „U Kubrychtů“. Dáváme tedy sjezd po Lesmistrově stezce k vodárně, k dětskému hřišti a blížíme se ke splnění druhého plánu dne. Kola uložena, do šenku přilétá pták TUKAN, místo pro přistání určeno, povolení k umístění od majitelky získáno a Tukan již mává křídly nad našimi hlavami a hledí pilně na rehabilitační cvičební prvky, jež několikrát rozhýbaly naše hlavně krční partie. No jízdě jsme moc dnes nedali, ale nějak se musí začít. Tak příště to vylepšíme.
Napsat komentář