Přítel Silvestr nám pomalu klepe na dveře, Tukani při poslední úterní vyjížďce v roce 2015 vítají na startu ve svých řadách čerstvého dědu a v osmi vyráží do vybarvených terénů. Na začátek zahříváme svaly v Tuhnickém lese s cílem zdolat vrchol Abergu. „K Jungmanově vyhlídce jsme jeli posledně v dešti a ve tmě, tak si to dáme dnes za světla“ určuje další postup JTF. Dech se zklidnil a už fofrem ztrácíme výšku. Se zadkem za sedlem se cpu mezi smrčky, protahuji se buření jako ostatní kamarádi, slyším hlas zvonu a pak ještě malý brdek a pouštím brzdové páky. „Tam jsme dlouho nejeli“ slyším náčelníka, sleduji jeho ukazovák a na druhé straně údolí stužku lesní cesty ve stráni kudy se budeme sápat ke Kouli.
Výška cíleně rychle ztracena a už se drápeme do kopce k hájovně Bor. Asfaltem pohrdáme, dáváme lalůčky a další lalůčky po necestách v Loketských lesích. Vrchol Koule dojet, zápis do vrcholové bichle se nedaří, propiska odmítá spolupracovat, výhled na Vildenavu a Křížek nad Ohří zamlžený. Sjíždíme k chatce na Kozích hřbetech a po žluté do Lokte. Loketský hrad a jeho svátečně ozdobená věž za námi. Hravě zdoláváme výjezd kolem koupaliště a jsme na panelce v Novém Sedle. zdoláváme Loketské kypy a u letiště se loučíme se Žížou, který spěchá za zážitky jenž prožije v náručí zítřejší patnáctihodinové šichty.
Ještě zdoláváme kluzké a silně se lepící bahno nad Podhořím a jsme na základně. Účast odpovídá tomuto ročnímu období, kdy se zodpovědní věnují dětem, tchýním a vůbec celé rodině. Méně zodpovědní důstojně oslavili Lucii, šťastného a nového dědka. Do nového roku 2016 mají tedy dědci u stolu silnou převahu. Mladíci budou jistě silněší pedálech svých bajků.
Tak jak jsme se fofrem protáhli tratěmi, jak jsme rychle nechali za sebou soupeře, tak nám ten rok 2015 také rychle proběhl a přinesl všem TUKANŮM jistě mnoho pěkných zážitků z okolí domova, v terénech za hranicemi kraje a v zahraničí.
V příspěvcích a záznamech jsem našel 97 úterních, sobotních a jiných kalendářně neumístěných akcí absolvovaných společně s kamarády na běžkách a bajku. Kolik kdo najel kilometrů má každý z nás zapsáno ve svých záznamech. Statistika úterních vyjížděk, vedená náčelníkem, zaznamenává i poškození tělesných schránek i střety s orgány a je nemilosrdná všem bez rozdílu.
Jen pro zajímavost, FBI a CIA v ročenkách 2015 uvádí, že „lišák 10“ asi nezaznamenal vše. Přesto najel a naběhal při 287 aktivititách 9,878 km za 519 hodin a získal s prstem v nose 158,086 metrů nadmořské výšky. Zřejmě je z dobrého oddílu. Na opačném konci žebříčku se pohybuji já s výsledkem 107 aktivit, ujetých 4,961 km v době 327 hodin a se získanou nadmořskou výškou 82,175 metrů jsem 9,3x překonal vrchol Everestu. Smůla, že můj Garmin není vodotěsný, aby zaznamenal naplavané kilometry nepotopitelných borců řádu Tukanů Boba, Irči, Zuzky, bří Dimů, Pušáka a náčelníka.
Tak v Novém Roce 2016…
Napsat komentář