přehrada Březová z Jungmanovy vyhlídky
Zima se konečně rozhodla pracovat a připravit pro otužilé a skalní bajkery místo bahna a louží sníh a led na stezkách v lázeňských lesích.V časovém limitu startu se dostavuje i Ouroďák a jeho rozměklá duše čeká jakou trasu Jirka dnes naplánoval. Vyrážíme z nadmořské výšky 371 metrů n.m. do prostoru vymezeném řekami Ohře a Teplou, místem propleteným oficielními i neoznačenými, zasněženými, ledem a kluzkým listím pokrytými cestami. Tým se s jistotou pohybuje v tomto terénu nahoru i dolů, z nebe se začíná sypat sníh a kilometry a metry převýšení přibývají. Teplota klesá, trpí hlavně dva prsty na Bobově ruce. Kacířské hlasy a návrhy na zkrácení švihu po ujetí 16ti km zažehnány, náčelníkem rázně umlčeny. Počasí se neustále mění, mění se i profil tratě a Garmin s radostí načítá do statistiky další metry vzdálenosti i převýšení. Začíná pršet a v tomto počasí to již stačí. Poslední sjezd ve sněhu, ledu a listí, poslední klesání k vodárně a do útulné náruče základny. Kdo se nedostavil, může si vychutnat švih na fotkách, pěkně v křesle, na gauči, pod palmami.
Napsat komentář