před Mariánskou
Tak sezona bajkování opět začíná a slova zkušených „jak na Nový rok, tak po celý rok“ bereme vážně. U kostela v Sedleci se sjíždí pamětníci i nováčci s cílem projet se klidnou novoroční krajinou, ledovými tratěmi zasypanými sněhem, procvičit techniku jízdy a vyvětrat z krve a dechu zbytky silvestrovských oslav. Jirka důrazně připomíná dodržet tempo a držet se v blízkosti Ouroďáka, který se v rozvážném tempu dostavil v limitu akademické čtvrthodinky.
Hodiny na kostele odbíjejí čtvrt, tým zdolává první metry asfaltu v tomto roce a je tu první defekt. Ouroďákova duše nezvládla zátěž a námahu ve stoupání k Lípě. Pomocné ruce, výbava poskytnutá týmem, čerstvý horský vzduch v nové duši a stoupáme vstříc ke Krmelci. Bobo je zachráněn, už jen kousek a Boží Dar zalitý sluncem nás vítá. Tým se potkává s kamarády a posílen o další členy stoupá na Neklid, kde nastává to pravé zimní bajkování na „pašerácké“, trénink zvládání smyků, rovnováhy a odvahy. Sjezdovka z Klínovce překonána a sjezd do Suché je za námi.
Sníh se na cestě mění v led, zrádně mě podtrhuje přední kolo a pro jistotu ještě přehazuje přes řídítka. Podle stop ve sněhu v tom nejsem asi sám. Stále klesáme, slunce se schovává do mlhy, ztráty žádné. Tempo se na asfaltu zvyšuje a za námi je Hluboký, Hroznětín, Velas, Otovice a jsme v cíli u kostela v Sedleci. Loučíme se a skalní ještě jedou probrat zážitky z dnešního švihu do osvěžovny. Prvních 63 kilometrů a 1142 metrů převýšení na computeru a na další máme celý Nový rok před sebou. Kolik jich bude?
Napsat komentář