Šindelová na hrázi

před Hradeckou

pod Tatrovicemi, hledání nových výzev

typická Tukanská vyjížďka

Tak nám z Afriky importují nejen květiny, imigranty, saharský písek a dnes k tomu přibalili i vedro a rekordní teploty, při nichž se v chladničkách vaří vejce na tvrdo a pracovat odmítají i větráky a klimatizace.

Dnešní cíl dojet za koupačkou na Přebuz má smysl a tak se potíme, zapudrováni prachem, již ve Dvorech. Výjezd k hřebeni Krušných hor je dnes volen v obráceném gardu kolem vysílačky k Jimlíkovu a Božičanům, odkud tým vystřelil vzhůru v lesním suchu po zelené  na Kobelec.

Zelenou opouštíme v Nové Suché a terénem to valíme hbitě do Pouště a vyprahlými loukami dál k panelce natažené před zámečkem Favorit. Zkouška pružení vidlic a tlumičů dopadla na výbornou a vydrncáni v dnešním vedru přehodnocujeme cíl vyjížďky a naše hlavy, trupy i veškeré údy jsou rychle zchlazeny v rašeliných vlnách vodního ráje rybníku na Šindelové a posléze i u stolků restaurace „Na Hrázi“.

Čas rychle utíká, slunce stále pálí jak splašené, zchlazeni a zavodněni rychle prcháme z této nadmořské výšky vstříc k základně. Směr Jindřichovice, za Hradeckou opouštíme asfalt a přes Spomyšl to svižně valíme do Tatrovic, kde se pouštíme kolem hřbitova do neznámých míst na mapách běžně označených „zde žijou lvi“.

No lvi nás nesežrali, zato kopřiv, svízele a jiné buřeně si užíváme dosytosti. „Rubikon“, tedy Tatrovický potok překonán a rychle, již v sedlech, padáme dolů k usazovací nádrži pod Vřesovou. Za sebou necháváme prach i vůni rektizolu a přes Starou Chodovskou si dáváme časovku do Chodova a přes Mírovou do Jenišova.

Ještě obvyklý pivní špurt od Teska k základně a máme za sebou 56 kilometrů ujetých v dnešní průměrné teplotě 29°C. Nikdo při dnešní přehřáté vyjížďce nezkolaboval, zato kolabuje z naší žízně opocená servírka, která maluje na naše konzumačky pěkné ploty z čárek. Konečně doráží i novopečený dvojnásobný děd Ouroďák a všem sděluje, že se narodil nový Tukánek Jan. Tak ať jsou všichni zdrávi…

fotky

Loading