2019 11 30 Maroltov – Stráž


Nový tartan na Závodu míru?

louky za lomem u obory Hájek

první sníh nad Arnoldovem

směr Jakubov, klouzavý návrat domů

Je bezva když vás večer uspí šumění deště a ráno jak čerstvá rybička hupsnete rovnou do sněhu, nejlépe v cyklo cooldresu v barvách Tukanů a v sedle bajku. Poslední listopadový den a je tu náhle bílo. Tentokrát přijet na bílém koni nestihl Martin, ale zvládl to Ondřej a jízdu na prvním sněhu zvládli i mrazu, bahnu i jinak otěru vzdorní Tukani. 

Předpisově a do mrazu vybaven vyjíždím před desátou. U zasněženého tartanu stadionu AC Start pak doplňuji tým na číslo 8 a vzpomínám, že na mě doma trpělivě čeká můj kamarád. Pak marné čekání na Boba a vyjíždíme. Za Dalovicemi před Sadovem iniciativně nabírám, na trase budoucí cyklostezky, první stopy kluzkého bahna, které si vezu přes Velas, Hluboký a dál po asfaltu až do Horního Žďáru. Kamarád doma brečí, stopy bahna dál na oblečení přibývají i ve stoupání po žluté nad Arnoldov, kde je konečně ordinována chvilka na traťovku.

Jsme zřejmě dnes dost vysoko a tak rychle padáme pěkně rychlým sjezdem dolů k Maroltovu, kam přijíždím řádně vychlazen. Ztracené tělesné teplo se ovšem rychle vrací ve stoupání ke Krásnému lesu a pak na asfaltu do Osvinova sleduji tvrdý boj Honzíka a Ouroďáka o prémiové body na vrcholu. U cedule OSVINOV je však první malý náčelník a po chvíli i zbytek týmu. Dech i tep se rychle v mrazivém chladu upravuje a Osvinov opouštíme v dalším rychlém sjezdu do Stráže, kde se po chvíli vrtíme na židlích ve vytopeném šenku „U Ivana“.

Menu královské, Bernard jako křen, čas rychle utíká a odpolední siestu doplňuje kávička a také Bobo. Světlo se mění na šero a náhle je venku tma… černá je slabé slovo. Dívčí část týmu, včetně Boba, se rozhoduje pro návrat vlakem a muži vyjíždí vstříc dobrodružné jízdě v kluzkém bahně, vhodně umístěném mezi Stráží a Jakubovem. Jízda zde ve tmě nemá chybu a nejen mne asi překvapil náhlý pohled z očí do očí líně přežvykující a na cestě stojící krávě.

Bahno, Jakubov za námi a ve Vojkovicích Honzík velí k útoku na Vary po asfaltu. Sobotní večer, kraj kolem Ohře jak po vymření jen ve Velichově si na Pepína ve tmě zákeřně počíhal defekt. Mobilní domluva zafungovala a tým jede radit Pepínovi jak to napravit. Já svěřují náčelníkovi pumpičku a jedu sám rekognoskovat asfalt natažený přes Kyselku, Dubinu a Moříčov do Varů, kde ve stoupání k vysílačce myslím na kamarády a doma pak s pohledem na řádně zabahněný dres si konečně vzpomenu na zapomenutého a opuštěného kamaráda – zadní blatník…


Loading...
Délka: 70.65 km, Převýšení: 1213 m
Zvětšit mapu | Stáhnout GPX
  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)