2017 12 16 Sedlečko


před Andělskou Horou, 14.38 hodin

třetí advent, Tukani dobývají Andělskou Horu

Sobotní ráno třetího adventu vychlazené jak šampaňské, obloha zatažená a slibující příděly sněhu. Tělesné schránky Tukanů obalené funkčními vrstvami, prsty opatřené echt pravými zimními rukavicemi. JTF počítá účast a v 10 hodin pak sedm otužilých bajkerů vyjíždí do rozbahněného terénu, aby pak ve vyšších polohách zakroužili ve sněhu až do Sedlečka, kde je čeká tradiční návštěva kamaráda Viniho.

Klidné, posezónní tempo ve stoupání v Tuhnickém lese od Magnum, přispívá k rychlému nárůstu teploty tělesných schránek a rozproudění vychladlé krve. Chvilka na oddych u Rohanova kříže a již ve sněhu dojíždíme přes lesovnu Diana k chatě U Obrazu. Čapkova stezka, v horní části zasněžená, nás pak vítá dole ve Slovenské bahnem, ze kterého vyjíždíme v listí a po vrstevnici ve směru ke Kome. Stoupání kolem Waltrovky ke Kolové bez námahy zvládnuto a už to valíme k Pile, kde odbočujem k Telenci, odkud zanecháváme ve sněhu otisky našich plášťů k lesíku Na Hupu.

Pod gumami chroupe sněhová vrstva, ze všech stran se na nás valí zimní romantika a od Pytlákova hrobu je slyšet střelba z kulovnic. Nečekáme kdo bude králem honu či jaký bude výřad a navátým sněhem se pracně prodíráme k Žalmanovu, kde se pod věží původně gotického kostela z poloviny 14. stol. tým opět sjíždí. Časový náskok je pak příjemně ztracen v osvěžovně ve Stružné.

Nasyceni a napojeni jsme pak vyvrženi z teplého lokálu ven do chladu a s protivětrem bojujeme až nad Činov, kde opouštíme polozavátý asfaltový koberec. Na obzoru se ve slunečních paprscích objevuje silueta zbytku zřícenin hradu Engelsberg. Cestu pod silnou vrstvou sněhu jen tušíme a zakládající člen náhle poznává účinky zemské přitažlivosti. Kolo vpravo, Ouroďák se válí ve sněhu vlevo, po obloze letí šedé mraky a tým letí dolů k brodu na Dubinském potoce. Brod překonán a už můžeme překonávat vrstevnice od rybníků vzhůru k podhradí.

Lákavá vůně vánočního punče, obětavě svařeného pro návštěvníky „Adventního setkání 2017“, táhne tým rychle vzhůru i k nabídce malého občersvení. U paty kostela sv. Michaela Archanděla se pak zdravíme s přítomnými přáteli. Příděl punče dopit, ještě stačíme poděkovat pořadatelům a před týmem je poslední etapa s cílem v Sedlečku.

Asfaltový koberec natažený k Dubině, pokrytý ledem a sněhem opouštíme na odbočce k Šemnické skále. Tým se odvážně pouští do sjezdu sněhem zasypané úvozovky. Bílá pokrývka končí u rybníku nad Sedlečkem, kde je jak na jaře. Jen sněhem zasypané hřebeny Krušných Hor na obzoru připomínají, že je prosinec. Ještě pár metrů, fortna tvrze otevřená, kola zbavená nalepeného sněhu, v pracovně Viniho nás čeká teplo, Plzeň a hlavně výborná pomazánka.

Čas rychle utíká, venku se setmělo, rychle zmizela i pomazánka a sponzorské jitrnice. Loučíme se s Vinim „tak za rok…“ a kolem Ohře to valíme domů. Do Drahovic, do Rybář, do Dvorů a já mám před sebou stoupání k vysílačce, kde mne náhle mě oslňuje světlo cyklisty. Říkám si který blázen může jezdit v tomto počasí na kole a on je to Vítek.

Krátký neformální rozhovor obou Tukanů rychle končí. Jedu dál, už se těším na teplou sprchu a další překvapení mě čeká mezi rodinnými domky, kde mě zastavuje noční hlídka sešlosti zdejších sousedů. Na stole samé dobroty, vedle stolu improvizované ohniště sálající teplo. Do každé nohy pak kape nemrznoucí směs a domů jedu, dlouho po capfenštrajchu, pod vlivem několika švestkových dojmů raději zasněženou loukou krátce před půlnocí. Kdo může říct, že takhle příjemně a překvapivě prožil třetí advent…

fotky


Loading...
Délka: 51.14 km, Převýšení: 1168 m
Zvětšit mapu | Stáhnout GPX
  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)