2017 11 11 Čankov časovka


„Aršloch“ na bajku…

… a takhle zde tančí hvězdy

mapka trasy závodu

No a je to tady.  Roku 1920 byl ve Francii a v Anglii pohřben neznámý vojín. A co na to neznámý vojín říká letos? Snad nebude pohřbená časovka v Čankově…

Na letní teploty a slunce vzpomínáme, svatomartinské teče ve Francii proudem, ze šedivých oblak nad karlovarskem teče voda a podle předpovědi přijede i sv. Martin na bílém koni. Dnes je před běžci s pejsky, i před běžci bez podpory čtyřnohých miláčků a bajkery, předložena výzva v podobě náročné časovky a trati propletené kolem Bílé skály nad Čankovem.

V mobilu čtu ráno zprávu o pohřbených nadějích virem napadeného Martina. Žhavé želízko na vítězství z řad Tukanů dává přednost romantice při stěhování a tak je boj o nejlepšího bajkera dnes otevřený. Jedu ke startu, kde se to začíná hemžit na startovní čáře závodníky připoutanými postroji k pejskům. Početné startovní pole pak vyráží na trať a k hromadnému startu se připravují běžci všeho věku i pohlaví. Tři, dva, jedna a povel ke startu vypouští do terénu nadupané borce, aby na závěr sezóny prokázali svou výkonost, techniku běhu a odolnost proti povětrnostním vlivům. Běžci zmizeli v lese, který je němým svědkem jejich výkonů. Postupně pak dobíhají všichni ve zdraví do cíle a jsou posléze po zásluze i odměněni.

Poočku sleduji, jak se dnes hodně pomalu plní startovní listina bajkerské podzimní časovky. Počasí a snad i nedostatečná pozornost sportovního tisku, televize i sociálních sítí, má vliv na slabou účast. Kde jsou dnes eliťáci, ostrováci, březováci, borci z Pernštejna, Chebu? Skoro to vypadá na oddílové přebory Tukanů, které doplnil borec Josef z Nežichova i oddíl karlovarské Slavie a Pupkani jsou nakonec zastoupeni ve startovním poli a zachraňují pověst 16. ročníku. Statistici pak dnes zaznamenávají více fotografů a diváků než závodníků. Škoda, trať vzorně pořadatelem připravena, počasí tak akorát, sponzorské ceny také.

Jedu na pozici nad kaolínovým dolem, kde chci lovit zajímavé záběry, Pepíno spěchá ke křížku a Bobo obsadil Aršloch, kam se stěhují i diváci. Kolem mne projíždí mládež, která má co dělat a předvádí především silnou vůli než techniku a rychlost na mokrých kořenech. Chvilka čekání a jsou tu borci ze starších kategorií bojujících se zemskou přitažlivostí a s časem. Po Josefovi ještě nevychladla stopa a je tu Vítek. Čočkinovi se ve stoupání chvěje knír, zezadu se na něj tlačí Čenda, kterému na záda dýchá Pušák, Karel i ostatní.

První kolo i druhé kolo, dramatické chvíle lze očekávat na Aršlochu. Opak je pravdou a bajkeři zde předvádí svou vyspělou techniku v tomto náročném sjezdu a jízdu jak po lázeňském chodníku. Po chvilce není na co koukat, jen stromy si šumí svou smutnou propršelou píseň. Mířím tedy do cíle, fotím mírně opocené závodníky i závodnici se stopami bahna po těle a těším se do tepla v Sedleci, kde budou vyhlášeni a odměněni vítězové…

fotky Petr      fotky od Pepína        fotky od Boba       video

  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)