2016 05 07 Hauenštejn


Hauenštejn 2016

Hauenštejn 2016

Hauenstein 1930

Hauenstein 1930, foto Ruppert Fuchs

Tukani se rozlétli nejen do Evropy ale krouží i po Šumavě a dávají si do těla i v terénech pod Krušnými horami ve velmi příznivých podmínkách, kdy se tentokrát velení a vedení týmu ujímá obětavě Bobo. S ohledem na účast zraněných a dlouhodobě rehabilitujících je zvolena lehká, posilující vyjížďka jarní přírodou ke stavbě  s dlouhodobou historií a nyní pomalu vstávající z popela a trosek. 

Opouštíme klid a pohodu na terase nově otevřené kavárny, Bobo zavlažen, ještě malá úprava Irenina stroje a vyjíždíme po cyklostezce do Dalovic. Sadov, hřeben obory před Velkým rybníkem snadno zdolán, Hroznětín a další kilometry přibývají na cyklostezce do Ostrova. Před vytřeštěnými zraky pracovníků organizace jenž má pomáhat a chránit, zahýbáme v protisměru do jednosměrky a Ostrov je za námi. Stálý protivítr před Květnovou je nepříjemný, jeho odpor překonáváme a jedeme přes Maroltov rozkvetlou přírodou ke Krásnému Lesu, kde se na Bohouše šklebí zavřené dveře osvěžovny  a tím odepřeno jím očekávané osvěžení.

Ještě něco málo stoupání, koukáme na Osvinov mezi rozkvetlými stromy a po modré to valíme z kopce pod hradby Hauenštejna. Fortna hradu otevřena, otevřen je i zdroj, ze kterého čerpá nejen Bobo, ale i ostatní z týmu. Opouštíme toto historií přeplněné místo sjezdem kolem skalního ostrohu. Nechceme ztrácet výšku a jedeme tedy přes Damice do Vojkovic a dál proti proudu Ohře na Velichov, Radošov a Dubinu k mostu v Muzíkově kde slunce vytáhlo na svět nejen chataře popíjejících lahváče, ale i jejich manželky ovládajících lopaty, motyčky, sázecí kolíky a sekačky. Okna chatek otevřena, peřiny se suší na slunci, ptáci zpívají, řeka šumí, bzučí mouchy a nám do cesty naházeli lesáci větve poražených smrků. Krásné technické partie blízko břehu vykáceny, náročná stezka se pomalu mění v cestu, po které budou brzo jezdit rodinky s malými dětmi.

Kořenovka končí, Hubertus je obsazen neznámými vodními kmeny mávajícími pádly a připravující se na noc v dravé divočině s pípou a zdrojem přímo u nosu. Rychle odjíždíme z těchto před nedávnem klidných míst a vracíme se ve Všeborovicích do civilizace a posléze i do rehabilitačního střediska po 65 kilometrech tentokrát klidné, netypické a neupocené rekreační vyjížďky.

fotky

video


Loading...
Délka: 65.66 km, Převýšení: 957 m
Zvětšit mapu | Stáhnout GPX

 

 

 

 

  1. Zatím žádné komentáře.
(nebude zveřejněn)